Hra o důvěru
Poslanecká sněmovna spustila v úterý v jedenáct dopoledne schvalovací proces. Je pravděpodobné, že vláda podpořená třemi subjekty se součtem sto osmi poslanců se nakonec k důvěře prokouše. Do té doby proteče vodopád proslovů a uvidíme i exhibice: poslanci za Piráty chodili k pultíku pozpátku. Zevrubně to rozebírá v tomto vydání Psa Petr Kolman, já se omezím na suché… no teda…
Důvěra vládě je pojem definovaný ústavou, ale existuje i cosi víc než je úředně stanovený pojem. Agentura STEM přišla s prvními průzkumy, ANO má čtyřiatřicet procent, ODS o dvacet míň, na záda jí dýchá STAN, pod deseti procenty jsou pozadu chodící Piráti a SPD klesla na 6,8%, takže držení žebříku nepomohlo. Motoristé jsou pod pětiprocentní hranicí. Neznamená to nic víc a nic míň, než že se preference podstatě drží na volebních hodnotách a veřejnost čeká, co se bude dít dál.
Babišův tým dává najevo, že nechce opakovat chybu týmu Petra Fialy, který tak dlouho vysílal signály, až přišla válka a další odvozené pohromy. Babišova vláda chce konat, dennodenně čteme, co chce zavést a co zrušit. Hodně to připomíná Topolánkovu tsunami aktivit, kterou musel svou sabotážní činností zarazit ze zákulisí až Václav Klaus. Babiš nikoho takového v zákulisí nemá a musí tedy dávat pozor hlavně na to, aby se mu pod nohy nepletli nekompetenti, kteří se s ním svezli do vládní exekutivy. Zároveň vláda vysílá, že nehodlá naplnit varování Petra Fialy, že zatáhne zemi na východ. Se Slovenskem mluví, ale líbánky to nejsou. Zrovna dnes Karel Havlíček připomíná, že na první důležitou cestu nejede do Moskvy, ale do Washingtonu a do Texasu. Kéž při tom zůstane!
Velkou neznámou je role opozice. V duchu politiky vysílání hodnotových signálů pokračuje v předvolební linii „Babiš je druhý Fico‟. Tvrdé jádro na to určitě slyší. Jádro má výhodu, že je pevné, ale ovoce tvoří dužina. Ta nedefinovatelná masa zvaná „veřejnost‟ je zvědava hlavně na výsledky a ty musí být především v hospodářské oblasti. Andrej Babiš dal najevo v úvodním úterním projevu před sněmovnou, že nechce spadnout do volební rétoriky. Mantru „zavinila to neschopná Fialova vláda‟ si ponechá na zlé časy. Snažil se vystupovat smířlivě, v duchu svého novoročního projevu. Aspoň že tak, na bojovné projevy jsou zvědaví opravdu jen členové oněch tvrdých jader. Ale pořád to jsou ještě jenom řeči.
Aspoň že nejsou stupidní, to je úleva. A stupidních vylomenin, jako je chození pozpátku, těch si přece nemusíme všímat, nebo je snad k tomu nějaký důvod?