V sobotu večer jsem tu zformuloval svůj názor na izraelsko-americkou operaci vedenou proti Íránu. V kostce to vidím takto: jde o „hop nebo trop‟. Pokud se podaří zlomit nebo aspoň neutralizovat režim islamistických fanatiků, bude to obrovské vítězství Izraele a USA s pozitivním dopadem na celý svět. Zdá se že cílem operace je skutečně pád režimu. Takže ještě jednou, pokud k tomu dojde, bude doslova vyhráno a ze světa zmizí jeden mimořádně nebezpečný zdroj trvalého napětí. Zde podotknu, že historicky k ustavení vlády ajatolláhů silně přispěla pokroková levice Západu, soustavně podrývající předchozí režim šáha Rézy Páhlávího.

Vítězství je žádoucí, ale nejisté. Scénářů je široký vějíř, od utlumování do ztracena až po všeobecný Armagedon. Ještě v noci jsem na tato témata diskutoval na twitteru. Pozornost vyvolala moje teze z úvodníku, že musíme ustoupit od politiky „morálních majáků‟. Dostalo se mi výtek, že odstupuji od morálního postoje. Nikoli. Varuji před pokračováním politiky moralizujících hesel. Argument s Ruskem kolaborující protistrany totiž zní, cituji, pokud USA mohou napadnout jinou zemi z pocitu vlastního ohrožení, nelze stejné právo upírat ani Rusku.

Co k tomu dodat?

S uvedenou tezí lze nekonečně dlouho polemizovat, ale vždycky to bude s přídechem trapnosti. Bude nutno tvrdit, že to je něco jinýho. Proto se užívá pojem preventivní válka, kdežto Rusko se dopustilo agrese. Je to směšné a pojďme toho nechat. Podpora Ukrajiny je v našem zájmu. Snahou ji zničit a přiblížit se k nám a zesílit svůj vliv na hraniční státy Rusko ohrožuje náš svobodný svět. Je třeba mu čelit.

Režim ajatolláhů po desetiletí generoval napětí a neklid a poslední vlnou masového vraždění se definitivně demaskoval. Buďme rádi, že ve svobodném světě má aspoň někdo odvahu a prostředky se proti němu postavit a zasáhnout ho. Izrael a Amerika teď jednají v našem zájmu.

Zatím to ovšem vypadá tak, že evropská část svobodného světa je spíš rozpačitá. Ursula von der Leyen a Antonio Costa jsou „velmi znepokojení‟, vyzývají k „maximální zdrženlivosti, ochraně civilistů a plnému respektu k mezinárodnímu právu“. Podporují diplomatická řešení a bezpečnost jaderných zařízení. Macron volá po okamžitém zastavení eskalace a Španěl Pedro Sánchez dokonce „odsuzuje unilaterální akci USA a Izraele jako eskalaci, která zhoršuje globální bezpečnost. Je to smutná podívaná.

Ale ta nejsmutnější nastane, až se přestane bombardovat (jednou to bude) a začne ta debata i rozdílu mezi spravedlivou preventivní operací a zavrženíhodnou agresí. Ona tedy… bude, ať to dopadne jakkoli, včetně bezvýhradným vítězstvím současné operace s výsledkem změny režimu k lepšímu.

Což je výsledek, kterému dávám naději tak deset procent s přípodotkem, že zázraky se dějí.