Hon na Vondru
Někdy udělá mistrovské řečnění víc škody než užitku.
Momentálně nejlepší parlamentní rétor Kalousek řekl:
"Má-li pan Vondra po tomto slově trochu cti v těle, podá rezignaci ještě dnes. Pokud tuto čest nenalezne, budeme spoléhat na čest pana premiéra."
Z tohoto imperiálního plurálu plyne, že se Miroslav Kalousek pasoval na určovatele cti. To by byl věru odvážný akt. Nikdo, ani Kalousek sám, neosočuje Vondru, že se nějak obohatil. Skutečnost je taková, že ve sféře jeho kompetence prošly nějaké obchodní akty, které jsou – snad, nikdo neprokázal – nekorektní. Kolik nekorektních kšeftů se odehrálo na ministerstvu obrany za dobu kompetence Miroslava Kalouska? A když tedy se budeme z Kalouskova popudu bavit o cti, byl to přece on, kdo hájil Miroslava Bartáka, osočeného z korupčního jednání. Opravdu, pokud má Miroslav Kalousek nějakého poradce, ten by mu měl poradit, aby se ctí moc neoháněl. To, co předvedl je nehoráznost, která se dá omluvit a vysvětlit jen tím, co mu hrozí, když bude Vondra dál šťourat v temných zákoutích hospodaření ministerstva obrany.
To vše jsou ale více méně drobné šarvátky. O Petru Nečasovi se tvrdí, že je slabý premiér. Proti Kalouskovu vyskakování se ohradil už z Bruselu. To ale nestačí. Teď pro něho nastala zkouška státníkova. Pokud nechá ministra financí obtěžkaného metrovým nánosem másla na hlavě ostřelovat ministra obrany a veřejně ho tupit, měl by se zabývat něčím jiným. Obchodem s bavlnou, ale určitě ne řízením vlády.
