Hledání prezidenta pokračuje
Jako Klausův protivník by to jistě byl důstojný - svého času to navíc byl velmi populární politik. Nicméně, zároveň to byl politik velmi neúspěšný a je spojen s nejedním krachem konceptů prodchnutých pravdou a láskou.
Volební mašina je však velmi spletitá a výsledek nemusí nutně záviset na objektivních kvalitách kandidáta, ale prostě na tom, jak se na něm politické strany shodnou. Klaus by se nikdy nebyl stal prezidentem, kdyby Zemana nebyl býval popadl záchvat mimořádné slabomyslnosti, z něhož vzešla koncepce nastrčení neprůchodného kandidáta Bureše, za něhož měl Zeman nastoupit na bílém koni jako Brunclík. Tak došlo ke kuriózní situaci, že Klause volili i komunisté.
Jenže komunisté Klause nezavřeli. Oni ho, pravda, špehovali, jak se ukázalo, ale jinak ho nechali žít a pracovat a vzdělávat se a cestovat. O výkonu jejich žaludků ale nemusíme mít pochyby, takže i to je možné, že zvednou ruku pro svoji někdejší oběť.
