Hlavu na špalek
Stěhování z Downing st. 10 nabídla Theresa May poslancům výměnou za schválení rozvodové smlouvy s EU. Vytýkají této dámě slabé vůdcovství. Nuže, slabý vůdce se pozná podle toho, že přijde silný vůdce a toho slabého vyhodí. To se nestalo.
Theresa May přijala svůj úřad v mimořádně obtížné situaci. Ona sama hlasovala pro setrvání v unii, nicméně věrna britské tradici vlastenecké loajality k vlastní zemi se uvázala k nevděčnému úkolu dovést rozvodový proces ke zdárnému konci s minimem ztrát. Musela vědět, že si tím bronzový pomník nevyslouží. Těsné referendum automaticky zklamalo polovinu občanů a to, co následovalo, znechutilo zbytek. Opravdu nezáviděníhodná výchozí pozice pro politika na vedoucím místě!
Je hanba vedení unijní reprezentace v čele s Junckerem, že odchod Británie připustilo, a to, že tito lidé na svých postech dosud jsou, svědčí o totálním demokratickém deficitu společenství. To i v sovětském Rusku sesadili Chruščova po neslavném kubánském dobrodružství. A výsledek? Škůdce evropské myšlenky Juncker se dál sebevědomě šklebí do objektivů kamer, kdežto statečná, houževnatá Theresa May čelí útokům a urážkám za to, že realizuje něco, co nezavinila a s čím nesouhlasila.
To je svět roku 2019.
