V pondělí večer to vypadalo tak, že úterní schůzka ve složení Andrej Babiš, Jan Hamáček a Miloš Zeman se odloží kvůli tomu, že se fatálně protahuje bruselské jednání u nastávajícím šéfovi evropské komise. Nejsme u jednání, nevíme, jak aktivně do něho Andrej Babiš zasahuje, nicméně je třeba ocenit, že se zásadně vyslovuje proti kandidatuře levicového aktivisty Franse Timmermanse. 

Dosavadní potíže unie byly způsobeny tím, že stávající vedení si hledělo víc ideologických pouček než reality. Pokud zvítězí Timmermans, unie nastupuje cestu k lepším zítřkům zcela v duchu marxistických utopií. Informace přicházející z Bruselu jsou kusé a není divu, že je toto jednání srovnáváno s volbou papeže. Andrej Babiš tedy jednoznačně stojí v bloku Visegrádu podporovaného Itálií a zřejmě i dalšími státy a politickými proudy – kdyby tomu bylo jinak, Timmermans, podporovaný především osou Paříž – Berlín, by už slavil a Babiš by potupně v Lánech prosil prezidenta, aby se držel ústavy a nerozbíjel republiku.

Je dobře si uvědomit, že tikot hodin historie zní v těchto dnech a hodinách hodně hlasitě. S Timmermansem v čele spěje unie k vážným problémům a pokud Zeman dosáhne svého a vyštípe sociální demokracii z vlády, získá pravomoci, které nebrali v úvahu hlupáci v parlamentu, kteří schválili přímou volbu prezidenta. Ta nutně plodí exoty, vždyť i paní Čaputová se svou politickou nepolíbeností je exot, o novém ukrajinském prezidentu ani nemluvě.

Na to, aby bouchnul do stolu, sílu Andrej Babiš nemá, protože zatížil vstup do politiky a další průběh svého angažmá dvěma zásadními chybami, akvizicí politických deníků a tím, že neprodal svůj agrární velkopodnik. Na mezinárodní scéně může vykonat leccos dobrého a zřejmě to dělá (je třeba ocenit i jeho vystoupení s návrhem na řešení klimatické krize, to je zásadní dokument, o kterém se téměř mlčí). Má tam váhu svěřeného úřadu a dovede s partnery komunikovat. Ovšem na domácí scéně je v důsledku těch osudných chyb ochromený. V češtině na to máme přiléhavý výraz: bude vyštípán. Tak to v Česku chodí: když se Vladimír Mlynář pokusil zavést e-governement a chtěl zjednodušit státní správu a otevřít do ní okna, aby její počínání bylo průhledné, ušili na něho trestní oznámení, dokonce ho soudili a odsoudili, načež ho roztrpčeného zprostili obvinění a dovolili mu odejít z politiky do soukromého sektoru, kde se mu velmi dobře daří.

Jde tedy v tomto týdnu o hodně a bohužel nám nezbývá než s napětím pozorovat, co ze hry s rozdanými kartami vzejde jak na mezinárodní, tak domácí scéně.