Havel pětasedmdesátiletý
K narozeninám dlužno blahopřát a k proudu gratulantům se připojuji i já, pokud nechci hovořit za Neviditelného psa jako celek – není to celek, je to názorová platforma a má mnoho tváří. Bylo by dobré, kdyby oslavenec neměl blbou náladu – republika má dobře našlápnuto! Na cestě vždycky vidíme ty klopýtací kořeny a zvrkací kameny a zapomínáme, jestli jde ta cesta správným směrem. A ona jde, pryč od minulosti, pryč od vlivu tupého demoralizujícího Východu. Do sklepa jsme sestupovali padesát let, takže nejméně stejnou dobu půjdeme nahoru, s tím se musí počítat. A Václav Havel patřil k lidem, kteří ukázali, kudy jít. Přeju mu radost, zdraví, důvěru v budoucnost a občas i nějakou tu legraci.
Huml versus John
Politická rvačka už ztrácí roviny soudnosti. Stanislav Huml teď obvinil Radka Johna, že podle „očitého svědka“ si Radek John řekl v roce 1995 o úplatek ve věci jakési reportáže ze severních Čech. Jedná se zde zřejmě o případ zjevného měknutí mozku poslance Humla. Kdyby mu bylo deset let, vysvětlil bych mu, že očitý svědek je nedůvěryhodná figura „den poté“, natož pak šestnáct let poté. Nic nelze prokázat, nic nelze doložit. Tohle by bylo dobře desetiletému chlapci vysvětlit. Dospělému poslanci Humlovi ale asi nic vysvětlit nelze, byla by to marná práce.
