Opdověď na otázku, zda jde o grotesku, nebo horror, uvidíme podle výsledku prezidentské volby. Zvolna se dostáváme do situace, že nebýt kandidát na prezidenta je skoro taková kuriozita jako nemít řidičák nebo odmítat mobilní telefon. Pepo, jak to, že nekandiduješ, dyť už kandiduje KAŽDEJ, co tomu řeknou lidi, když budeš stranou jako nějakej LŮZR!

Nejkomičtější na tom všem je „hledání vůdce“. Ten se přece snadno najde: to je ta osoba, která je vepředu a vede. Johanku z Arku si taky nezvolili. Prostě šla, vedla a po zásluze ji za to upálili.

Jaká je momentální situace? Standardně nepřehledná. Zajímavý prvek: není ani slova o tom, že by společného kandidáta postavil demoblok, po volbách Pětka. V centru mediálního zájmu jsou jiná témata než prkotina zvaná domácí politika, takže ve vichřici válečných zpráv se přestalo mluvit o Pirstanu: Piráti zmizeli ze scény a pokud jde o Stan, s napětím se čeká, jaká všivárna na nějakého dalšího vrcholového stanaře vypluje na povrch. Stranou od nich se důstojně drží trojkoalice Spolu: vykazuje zajímavý druh vnitřní symbiózy. Dominantní součástí je ODS (Petr Fiala může po vzoru Ludvíka XIV. zvolat Spolu jsem já), kdežto TOP 09 a lidovci se placatí na hranici volitelnosti a všichni dohromady jsou pozadu za opozičním Ano. ODS se ale nemůže TOP 09 a lidovců zbavit, protože obě partaje slouží jako fíkový list zakrývající dávné prohřešky. Spolu je přece nový neposkvrněný produkt bez Dalíka a Lajose Bácse, a s nějakým Radjivem Sinhou nemá nic, ale vůbec nic společného.

Takový je tedy stav pětikoalice. Ale i Spolu má svoji strukturu s ohledem na prezidentskou volbu. V ní v preferencích vede nekandidující kandidát Andrej Babiš, druhý se za ním drží generál Petr Pavel. Podle Markéty Pekarové Adamové Pavel není mezi zvažovanými kandidáty. Stanař Vít Rakušan je Pavlovi více nakloněn, kdežto obnovený šéflidovec Marian Jurečka přemýšlí spolu se spolustraníky i o jiných jménech.

Potud je to tedy groteska a sluší se o ní psát rozmarně a ironicky. V horror se vše může obrátit, pokud se situace ještě zhorší. Ono totiž je to tak, že dokud je dobře a nic se neděje, vůdci nejsou, protože si každý hledí svého a není koho a není kam vést. Vůdci se rodí z hromů a blesků za fatální krize a může se stát, že to opravdu děsné nás teprve čeká a v přítmí se skrývá ještě někdo horší, než Zeman, Babiš a Okamura dohromady.

Naštěstí je to v životě obvykle tak, že sice nenastane optimální varianta, ale taky nedojde na to, čeho jsme se báli nejvíc. Ďábel je bytost vynalézavá a prdel na nás vystrčí ze směru, odkud bychom to nejméně čekali.

Hergot… chtěl jsem skončit optimisticky, ale nějak se to nedaří!

.