Máme stát, který nedovede prosadit silnici do Polska (říkám „stát‟ protože to trvá už pětatřicet let „napříč politickým spektrem‟), ale je schopen zakleknout na hostinského, který si vyvěsí na dveře ceduli PŘIJMU VÝČEPNÍHO. Stalo se a zřejmě to nepůjde změnit, že stát tu není proto, aby něco umožnil (silnici, počet školních lavic v souvislosti s počtem dětí, cokoli si dosaďte sami), ale proto, aby chránil. Čím mlhavější je předmět ochrany, tím líp. Nejraději chrání pocity. V těch se dovede vyřádit a je zde ohromný prostor k dosažení vyšších ochranitelských met.

Ochrana, které se týká moje poznámka, se týká naší největší menšiny, totiž žen. Těch je, jak známo, víc než mužů, tudíž je to absolutně největší menšina ze všech. Ochrana zabrušuje mimo jiné i do terminologie a jsme u toho hostinského a jeho potřebě najmout někoho do výčepu. Donedávna by byl nucen napsat „výčepního nebo výčepní‟, nebo ještě líp „výčepního nebo vyčepňou‟, aby bylo jasno. Problém vyřešen. Narazil jsem na to onehdy v Modleticích, mají tam na hale napsáno, že přijmou SKLADNÍKA M/Ž a je vymalováno. Je to přijatelná pravopisná inovace. Jan Hus údajně vymyslel „nabodeníčka‟, tedy háčky a čárky nad některými písmeny (přisoudil mu to až Palacký). Dnešní doba zavedla m/ž! Už to jede. Na Twitteru Velitelství informačních a kybernetických sil vidím náborový leták STAŇTE SE VOJÁKEM (M/Ž) a je to jasné, nebylo ani třeba fotky fousatého vojáka a přísné vojákyně. Je ale pořád co řešit. Voják je na fotce vejš. To se musí srovnat, jinak průser. Musí na to být legislativa. Ovšem v životě, v životě je ta Ž vejš než M. Zeptejte se kohokoli, kdo je dýl než patnáct let ženatej.