Když někam přijde desetina očekávaného počtu, je to na pováženou. Právě to se stalo v pátek, kdy odboráři pohořeli s chystanou demonstrací "proti vládě a proti korupci". Pořádající činovníci vše vysvětlují tím, že "lidé žijí spíš internetem", než aby chodili vyjadřovat svoje názory "z očí do očí". Ono je to spíš proto, že lidé neskočí na každou vějičku a že sotva kdo uvěří ve schopnost odborů korupci zatrhnout.

Není asi v republice občan, který by korupci schvaloval, a není - pokud známo – politická síla, která by měla podporu korupce ve svém programu. Přesto je korupce zásadní politický problém. Ovšem slib, že se korupce odstraní "parlamentní komisí", to je spíš případ pro psychozpytce.

Korupce se týká převážně státu a státního hospodaření. Kde tečou peníze, tam je příležitost ke korupci a odbory to moc dobře vědí. Však taky jejich politický ochránce sociální demokracie se na korupci masivním způsobem podílí.

Prázdná akce tedy skončila fiaskem. Paradoxně se to stalo v době, kdy přinejmenším v Praze svitla naděje, že se ono žádané "něco" proti korupci začne dělat.

Jde samozřejmě o pražský kotrmelec či pražskou pididefenestraci. Ta přišla náhle, neohlášeně a je obecně vítána. Kdo zůstal proti, je prezident republiky, naposledy vyjádřil velkou skepsi v rozhlasové dvacetiminutovce v pátek večer. Nad tím nelze než pozvednout obočí, kdo má přísnější náturu, tedy se mračit.