Téma homosexuálních manželství je citlivé. Tak citlivé, že i v běžném jazyce se hromadí eufemismy. Už výraz „manželství pro všechny“ je nesmysl. Žádá snad legalizaci i dětských či incestních manželství? Spory vyhrocuje i barikádové pojetí cejchující jiné pozice na nepřátelské.

Naopak inspirativně působí to, co o víkendu rozhodl synod českobratrské církve evangelické: že její faráři a farářky budou moci oficiálně žehnat svazkům osob stejného pohlaví.

Jistě, slovo „svazky“ připouští různý výklad. Myslí tím skutečně manželství, či spíše svazky typu registrovaného partnerství? Zde jsou přímější katolíci s přesvědčením, že jakékoliv podobné akty napodobují svátost manželství. Ale důležitější je toto. Synod ČCE použil slovo moci (ne muset) a prohlásil to i explicitně: „Žádný kazatel není povinen žehnat svazkům osob stejného pohlaví.“

To přece není diskriminační. Pár, který má zájem, se obrátí na faráře, jenž není proti. Hotovo. Tato cesta vybočuje ze sporů známých z anglosaského světa. Typicky sporů v případech, kdy pekař či cukrář odmítne připravit dort k oslavě stejnopohlavní svatby. Je to diskriminace? Pro pokrokáře nepochybně ano. Ale jiný názor, i právní, tvrdí, že diskriminací by bylo, kdyby někdo odmítl homosexuálům běžný tovar – třeba housku či jízdenku.

Ale je-li to dort s nápisem velebícím homosexuální manželství, je potom věcí víry (v USA chráněné ústavním dodatkem), když pekař zakázku odmítne. Není dost pekařů otevřenějších? Vtírá se myšlenka na hypotetický případ. Představte si, že bílý zákazník přijde k černošskému pekaři, objedná si dort s nápisem „Na všech životech záleží“, ale pekař, fanoušek hnutí BLM (“Na černošských životech záleží“), zakázku odmítne. Byla by to diskriminace?

U nás to takhle vyhrocené zatím není. Ale je dobré se chystat. Když evangelíci rozhodli, že faráři budou moci, ale žádný kazatel není povinen žehnat, je to přesně ten přístup, kterému se říkalo liberální. Alespoň dosud.

Po dobu Astonovy dovolené přebíráme úvodníky z Lidových Novin se souhlasem redakce.