Embargo trvá
Je dobře, že unijní ministři zahraničí rozhodli prodloužit o čtvrt roku sankce proti Sýrii a zároveň prodloužili embargo na dodávky zbraní do této země ochromené občanskou válkou. Už je pryč naivita, s jakou evropští předáci vítali arabské jaro. Nešlo o svržení diktatur a nastolení demokracie. Šlo o nahrazení jednoho zběsilého režimu něčím ještě horším. Stalo se to v Lybii, poté v Egyptě a v Sýrii to hrozí také.
Tedy, hrozí. Tam se stane totéž. Každá válka, včetně těch občanských, jednou skončí a také v Sýrii zavládne nějaký režim. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze odhadovat, že to nebude slušný, tolerantní režim, otevřený k občanům i navenek, do světa.
Prodloužením embarga na zbraně odmítla Evropa přilévat olej do ohně, ovšem není to hašení požáru, ani o tom si nedělejme iluze. Žádné embargo nezastavilo vraždění nikde ve světě. Vždycky se najdou cesty, kudy budou nástroje smrti na bojiště proudit, a vždycky se najdou skupiny i státy, které na dodávkách vydělávají. O to víc, když jsou pokoutní.
