Neviditelný pes

Dvě kauzy

29.6.2007

Nejdřív Srbova kauza. Maximum platu, kterého kdy Srba dosáhl, bylo čtyřicet tisíc. Ve Stochově koupil pozemky za dva milióny korun a znalci odhadují objem stavebních prací, které tam provedl, na deset. Prý mu na to dala maminka, úřednice v Kovošrotu. Únavná pohádka. Soud toho člověka zprostil viny - Srba ovšem sedí ve vězení dál, kvůli podivnému vražednému komplotu proti Sabině Slonkové. Zkoumala kdy policie, jak Srba přišel k majetku? A pokud ano, vzal její zjištění v úvahu soud, který rozhodl, jak rozhodl?

Takže teď druhá kauza. Podle policie si Jiří Čunek nemohl našetřit milióny. Mohl nebo nemohl? Jak který vysoký státní úředník přišel k majetku, za co ten či onen koupil byt? Bude toto zkoumat policie?
Poslední policejní zjištění musí vést k závěru, že opravdu policie chce "něco" na Čunka najít stůj co stůj. Ta má prověřit dostupná fakta (především okolnosti prodeje bytů ve Vsetíně) a pokud žádná fakta svědčící o Čunkově vině nenajde, měla by případ odložit. Času na to měla dost. Řeči o "nemožnosti našetřit tolik peněz" jsou v souvislosti s našimi poměry směšné. A že se ty dvě zprávy sešly v jediný den, to je opravdu legrační náhodička.

Skandál s kladivem a srpem
Je to jako pěna dní, malé vzrušení na okraji okurkové sezóny. Bublá to kolem aféry Pomníku rudoarmějců v Brně - Králově Poli, ze kterého místostarosta René Pelán nechal odstranit kladivo a srp. Bože můj, ti mladí muži, kteří tam už šedesát let spí věčný spánek, měli to kladivo a srp na praporu a padli pravděpodobně mnohem dřív, než se pan Pelán stačil narodit. Mělo by mu vadit, že tolik lidí má kladivo a srp v hlavě, a ne to, co je vytesáno na náhrobku padlých vojáků. Je z toho naprosto zbytečná mrzutost, kterou řeší ministerstvo zahraničí. Něco horšího než hňup je horlivý hňup, to je poučení z této aférky.

Trochu střízlivost a soudnosti by neškodilo. Ano, komunistický znak vytesaný na fasádě novodobého hnusodomu na náměstí v Ústí nad Labem, ten šel k čertu plným právem. Právě tak jako bolševické symboly na vokovické Sorbonně. Ale pomníky mrtvých vojáků? Na ně musí přijít někdo s hodně silným žaludkem.



zpět na článek