Vládě se vytýká salámové řešení protiepidemických opatření, nicméně sněmovna též postupuje salámově. Vláda si přála prodloužení nouzového stavu do 3. prosince, avšak dostala prostor jen do 20. listopadu, tedy ne na čtyři, ale na tři týdny.
Žádá se od vlády, aby vše vysvětlovala, sněmovna by tedy měla vysvětlit, jaká plyne výhoda z toho, že se 20. listopadu bude o prodloužení nouzového stavu hlasovat znovu. Sice ten brutální nárůst už není tak brutální a zhroucení systému zdá se nehrozí bezprostředně, ale o obratu nemůže mluvit ani největší optimista. Je tedy zřejmé, že se o chaos starají oba partneři, vláda i opozice. Někdo z toho určitě profituje, ale občané to zcela jistě nejsou.
Blatného podpis a jiné trapnosti
Je to pro pamětníky, ale stejně to platí dodnes:
Nemluv. Když mluvíš, nepiš. Když píšeš, nepodepisuj. Když podepíšeš, tak se nediv. Ministr Blatný podepsal petici Milionu chvilek za odstoupení Babiše a teď sedí v jeho vládě. Haj hou, tak to chodí. Na první tiskovce se tím nechal zaskočit, když se ho na to ptali, takže zalhal. Je to lidské, svatý Petr zapřel Krista, a přesto pak po něm převzal křeslo.
Epizoda je to sice pikantní, nicméně doba je tak vážná, že by bylo dobře se zabývat tím, co ministr Blatný vykoná. Že chce jednat otevřeně s veřejností, je sympatické a jeho klopýtnutí by mu mělo být připomínkou, že se na něho skutečně upírají oči všech. Zatím se tedy smějí, protože se zmýlil dvakrát při výpočtu reprodukčního čísla, ve sněmovně i na tiskovce. Třeba se to doučí, posteskl si poslanec Miroslav Kalousek. Začal ne moc slavně, ale třeba předvede takový výkon, že si vyslouží potlesk ve stoje.