Dva úvodníky na konec roku – to je ten druhý o Babišovi a Fialovi
Přes vánoční svátky tu visel první ze závěrečných úvodníků. Byl o tom, co mě mrzí a štve. Teď bych rád na konci roku zauvažoval o tom, co bude a co by mohlo nebo nemohlo být.
Budou volby, u nás, ale před tím v Německu a ve Francii. Jak ty německé, tak francouzské volby budou ošemetné z toho důvodu, že jak Německo, tak Francie mají malou šanci, že v nich mohou vzniknout stabilní, realisticky jednající vlády. U nás některé politické skupiny a strany vkládají naději do AfD, ale máloco je tak pošetilé, jako víra v jakousi „internacionálu národoveckých stran‟. AfD je čistě německy nacionalistická strana se silnými proruskými akcenty. Rozhodně nesignalizuje nic, z čeho by se dalo soudit, že se od ní dá čekat – pro nás – cokoli dobrého. Naposledy se postavila proti české iniciativě chránit automobilový průmysl před devastační politikou Evropské komise, podotýkám jen na okraj. Pokud jde o Francii, ta je ohrožena extremistickou levicí. Ve srovnání s ní je naše Stačilo! poklidný a vcelku neškodný spolek ukřičených milovníků Vladimíra Putina. Malá je naděje, že by ze dvou politicky a ekonomicky nejvýznamnějších zemí Unie vzešel jakýkoli pozitivní impuls pro naši politiku.
Čert ale vezmi Německo a Francii, jsme Češi a máme svoji politiku a svoje volby.
Premiér Petr Fiala ve svém vánočním projevu naznačil, jakým směrem povede volební kampaň SPOLU. Tato trojkoalice se pokusí nějak způsobit, aby Pánbůh zase nebyl doma a podruhé vyhrála volby – když minule milión hlasů propadlo, protože je lidé dali pod-pětiprocentním subjektům. Vymezil se v něm proti „prodavačům strachu‟. Je to hodně obecně formulovaná nálepka. V souvislostech doby se vykládá hodně široce. Nicméně, ať je výklad jakýkoli, jedno je zřejmé. Fiala tu pokračuje ve směru, nastoupeném už v době, kdy byla jeho ODS v opozici a on sám lepil nesourodou trojkoalici SPOLU. Tehdy se zrodilo označení „demokratická opozice‟ a „demoblok‟. Doba tomu napomáhala. Nelze zapomenout na ponuré spojenectví Andreje Babiše s Milošem Zemanem. Tehdy Zeman byl opravdu v extrémní pozici spojence imperiálního Ruska a manipulátora ústavy. Situace se změnila. Babiš předal po volbách Fialovi vládu noblesně a bez nejmenších snah o podrazy, a ze Zemana se stal pouhý zákulisní pletichář.
Není žádný důvod proč prezentovat ANO jako temnou sílu a je směšné, když se Fiala pokouší hrát na Rychlé šípy a brát na sebe roli Mirka Dušína české politiky.
Jak špatná byla Fialova vláda
Na takovou otázku je snadná odpověď: úplně normálně, jako každá předchozí vláda. Všechny byly udržovací, s výjimkou těch prvních po převratu, kdy vznikaly a usazovaly se nové instituce: bohužel ten socialistický deep state přežil transformační šik neporušený, takže žijeme třicet let v socialismu s kapitalistickou tváří. Žádná vláda se s tím ani nepokusila nic udělat. Fialova vláda aspoň projevovala jakousi snahu, k plusům řadím tendr o jadernou elektrárnu, ovšem za dané situace u nás a v Evropě obecně nevěřím, že k něčemu povede.
Ani vláda, ani opozice není schopna formulovat realistický program pro další roky. Babiš jenom nadává a jeho Schillerová nás živí báchorkami o výběru daní a o tom, že zrušení EET srazilo výkon naší ekonomiky o 4 % HDP – to jako že výkon země stoupne o 4 % HDP, až ANO zase EET zavede?
Ve své podstatě dělala Fialova vláda absolutně totéž, co by dělala vláda Babišova, kdyby to před třemi roky vyhrála, a co bude dělat, pokud to na podzim vyhraje. Jestli je někdo prodavač strachu, tak všichni ti, kdo věští, že pokud Babiš vyhraje, zaprodá Česko Agrofertu a že se z Česka stane druhé Slovensko. Přitom Fialova vláda žádnou „de-agrofertizaci‟ neprovedla (stejně jako „antikorupční‟ ANO žádné korupci nezabránilo a žádnou neodhalilo). Jsou to všechno jenom pindy staré Mindy.
Babiš to asi na podzim vyhraje.
Co se stane potom?
Nesmysl je tvrdit, že se nestane nic a zrovna tak není pravda, že se všechno převrátí naruby. Hodně bude záležet na vnějších okolnostech, jak dopadnou volby ve Francii a Německu, jak se bude chovat Trumpova Amerika a co se stane na Ukrajině.
Co bych si přál
Můžete se nad tím pousmát. Co by si Aston přál, co na tom záleží? Nic. Říct to ale můžu.
S velkým zájmem jsem sledoval změnu vlády v Polsku. Ta zlá PiS šla od válu a nastoupily Rychlé šípy miláčka Evropské unie Donalda Tuska. A stalo se… že Polsko jede dál jako dřív, nic se nezměnilo. Buduje dál obrannou stěnu proti migrační agresi z Východu a dává najevo, že si ji nedá vnutit ze Západu, cvičí piloty na F-35 v Americe, dokončuje dálnice a staví atomovou elektrárnu. Jaká to úleva!
Takže bych si moc přál, kdyby příští vláda, ať bude jakákoli, si a) vzala z Polska příklad, b) s Polskem začala spolupracovat co nejblíž. S kým jiným? Na Slovensku dělají politiku zřejmě už jen trotlové, bůhví kam půjde Německo, Visegrád je definitivně mrtvý spolek. Škoda že Ludvík Jagellonský zahynul 1526 v bažinách u Moháče… Jagellonce už nevzkřísíme. Ale spojenectví s Polskem bychom posílit mohli a měli, ať ve volbách na podzim zvítězí kdokoli.
Toto bych si přál. Asi k tomu nedojde. Tak aspoň popřeju do Nového roku 2025 štěstí a radost. To si můžeme zařídit sami.