S výzvami se roztrhl pytel. Máme Holešovskou výzvu, tu zprivatizoval pan Vandas, a od pátku je tu Topolánkova výzva. Je v ní obsaženo mnoho. Kdo by si snad myslel, že Topolánek zapomene přihřát onu ideu pohodlnosti mlčení (já statečný nemlčím) anebo že "kdo v zájmu pozice opouští obranu svobody, nezaslouží si ani pozici, ani svobodu", že si nevzpomene na potápějící se Titanik a tanec na horní palubě, mýlil by se. Nezapomněl na žádnou banalitu, na žádný omšelý atribut rétoriky fungující (snad) na začátku devadesátých let. Protože Topolánek je opravdu dutý topol, sepsal, nebo nechal si sepsat, mnohoslovný elaborát bez hlavy a paty. Ne snad, že by se nesnažil.

Jednu hlavu a patu založil na Poděbradských artikulech. Velmi se rozhořčuje nad ochranou soukromí, že prý ODS na ni rezignovala. Hněvají ho odposlechy a jejich zveřejňování. Kdyby nebyl dutý topol, asi by chápal, jak jsou odposlechy vnímány. S nelibostí mezi slušnými lidmi, ale s pochopením i mezi slušnými lidmi, protože indiskrece v tisku (byť řízené, tedy manipulované) je to jediné, čeho se ta tlupa zmetků bojí. Vždyť i z té poslední kauzy, nechutné a nejspíš ilegální, s odposlechy z roku 2007, se veřejnost dozvěděla, že BIS, tedy jistě nákladná instituce placená poplatníky, vše věděla, ale výstup byl absolutně nulový. On sám, pan Topolánek, tvrdí, že "o ničem nevěděl". Asi v té době nečetl nebo nenechal si přečíst, co se psalo v tisku a co jsme jsme psali i zde v Neviditelném psu. Nemusel tomu věřit, ale mohl si to nechat ověřit. Na rozdíl od BIS nad námi visí Damoklův meč soudních procesů (zrovna mám jeden chválabohu z krku, po osmi letech) a každý kritický článek pro nás znamená riziko. BIS jen placená za to, že pátrá, má kompetentním činitelům předávat výsledky a oni mají na základě těch informací konat. Pan Topolánek byl kompetentní činitel. Nekonal nic. Mohl číst noviny a mohl si zavolat šéfa BIS, aby se ho zeptal, co je na těch šepotech pravdy. Zjevně to neudělal.

Idea levného a malého státu, to je další artikul, na nějž se odvolává. Co pan Topolánek udělal pro malý a levný stát? Nic, čeho bychom si všimli. Nezadlužená budoucnost? Třetí artikul. První, kdo pro ni něco dělá, je Petr Nečas a jeho vláda, rozhodně ne Mirek Topolánek a jeho vláda. A je úplně groteskní, když Topolánek vyčítá současné ODS "levicovost" a odvolává se při tom na artikul o solidaritě odpovědných a kritizuje vládu za "necitlivé škrty". Ty škrty jsou nezbytné, chyba vlády je v tom, že je dělá asymetricky a vůbec se nesnaží o svoji vlastní výdajovou stránku, ale pan Topolánek je ten absolutně poslední, kdo by měl špetku nároku jí to vyčítat.

Jeho elaborát vrcholí výzvou k "vnitrostranické diskusi". Doufám, že je to machiavelistický tah a pokus o aktivizaci jedné skupiny proti druhé skupiny. Pokud by si tedy Mirek Topolánek měl opravdu a upřímně a přesvědčeně myslet, že z "vnitrostranické diskusi" na všech úrovních vzejde něco dobrého, pak mu opravdu není pomoci. O jeho soudnosti by musel zapochybovat i ten, kdo ho dodnes pokládal za velkého lídra a politického myslitele.

Ale vážně. Občanská demokratická strana reprezentuje jeden názorový proud v naší společnosti a má svoji historii, přítomnost i budoucnost. Má své stoupence i kritiky. Probíhají v ní složité procesy a to, co se děje v poslední době, mimo jiné i pod vlivem Petra Nečase anebo v Praze pod vlivem Bohuslava Svobody, jsou procesy s nábojem naděje pro budoucnost. To je důležité. Ona ta budoucnost bude trvat dlouho. Topolánek v nich nesehraje žádnou roli. Svoji šanci měl a prodalíkoval ji. Měl by mlčet.