Šéf poslaneckého klubu Pirát Jakub Michálek veřejně prohlásil, že TOP 09 by měla zahynout a že osoba Miroslava Kalouska je zátěž pro opozici, a tudíž že by měl jít na penzi. Z toho hned vznikly úvahy o tom, že je to drzost a že Michálkovi bylo devět, když Kalousek vstoupil do politického ringu.
To všechno je pravda, drzost to bezpochyby byla a jako pokus o integraci opozice to nemůžeme ani při nejlepší vůli pokládat.
Na druhou stranu je třeba uvážit, že řeči o integraci opozice jsou mlácení prázdné slámy. Třecích ploch je mezi jednotlivými aktéry víc než háčků, jimiž by se mohli vzájemně pochytat. Ještě tak STAN je schopné se kamarádit v podstatě s kýmkoli, protože nikdo neví, co vlastně chce, krom všeobecného dobra. ODS je strana nás, tradičních nostalgiků, kteří ji volíme, jelikož tady žádný věrohodnější nositel střízlivého rozumu není, ale střízlivost není artikl, který v dnešní době jde na dračku. Spojit se jistě dokáží lidovci, ale dokázali to už tolikrát, že to taky nikoho nebaví.
Pokud tedy Michálkovo extempore není jednorázové vzplanutí a je vyjádřením generální linie partaje, pak je to jasné, Piráti se chtějí stát ne aktérem integrace, ale lídrem. Na příkladu socialistů a venkoncem i komunistů vidí, že se na oslabeném Babišovi dá hodně programového vytřískat. Těch třicet procent se nejspíš neudrolí do roku 2021 natolik, aby se Babiš musel chopit druhých houslí. Bude hrát první housle, ale s odraným smyčcem a i hráč na druhé housle by ho měl šanci přehrát.
K tomu ale se musí naučit hlasitě hrát už teď.
Což Michálek dělá.