Dominik Duka se stal arcibiskupem
Z představitelů státu příležitosti primase oslovit a uvítat využil Václav Klaus. Nemá smysl uvažovat o tom, zdali je to od něho chytristika anebo pouhé pokračování dobrých vztahů. Každopádně to přišlo pro něho v dobrý čas. Jeho vstřícnost ruským vlivům budí pozornost, argumenty podporující podezření jsou mnohé, a tak tedy vstřícné gesto vůči katolíkům je plusový bod, který ho nic nestojí. Ve vleklém sporu státu a církve o majetek a státní podporu hraje prezident pramalou roli, a může si tedy dovolit postoj blahosklonné shovívavosti.
Z dlouhodobého hlediska se může ukázat, že role katolické církve může dalece přesahovat kulturní a duchovní meze. Nedělejme si iluze, že neexistuje civilizační hrozba ze strany islámského světa a nelze tedy vyloučit, že na katolickou církev padnou v blízké budoucnosti vážné úkoly. Podle toho, co je o Dominiku Dukovi laické veřejnosti známo, je to osobnost dobře připravená i na situace, které si nedovedeme představit a pokud ano, nechceme si je připustit.
