Preference hnutí ANO se dlouhodobě drží na špici (ostatně i v prohraných volbách v roce 2021 dostalo nejvíc hlasů a ve sněmovně má největší poslanecký klub), nicméně teď mírně klesly. Pořád ale to vypadá na vítězství a pokud nějaký spasitel nepokropí SPOLU živou vodou, má Babiš vítězství jisté. Je tedy na místě sledovat jeho záměry a sympatie. Vstup ANO do Patriotů pro Evropu vyvolal oprávněné obavy, zdali Slovák nepřipoutá Česko ke Slovensku, Maďarsku a s nimi k Rusku. V živé paměti jsou jeho chcimírovské projevy z prezidentské kampaně, korunované prohlášením, že by Česko nemělo jít na pomoc Polákům, kdyby byli napadeni. Jiří Lobkowitz dokonce varuje: Je to oficiální, změnu režimu si přeje 56,2 % obyvatel ČR. Stali jsme se fašistickou zemí, upřednostňující národ před jednotlivcem, autoritářství před demokracií, dirigistické hospodářství před volným trhem, ruskou totalitu před evropskými svobodnými hodnotami. Klíčový je postoj k zásadní otázce, totiž ke zbrojení. Vláda Petra Fialy zavázala republiku na pět let dopředu k pravidelnému navyšování rozpočtu obrany až na tři procenta HDP. Babišův postoj byl dlouho „mír musí být prioritou‟ a není divu, že spustil pokřik.

V březnu ale otočil kormidlem, najednou je zbrojení nutné, meta tří procent není tabu. O čem to svědčí? Jak to, že změnil názor? Andrej Babiš přece žádné názory nemá, jen zkoumá s nasliněným prstem směr větru. Že najednou Babiš podporuje zbrojení svědčí o tom, že to s „putinofilií‟ českého obyvatelstva zdaleka není takové, jak se mnozí obávali. Kdyby Češi přešli na islám, z Babiše by se stal muftí a v Průhonicích by postavil mešitu s Havlíčkem jako muezínem. Babiš podporuje zbrojení? Nechal si zjistit, že chcimírovská rétorika už nemá tu přitažlivost jako dřív. Takže horlivě připomíná, že za jeho vládního působení stouply výdaje na armádu dvojnásobně. Můžeme se nad tím pozastavovat, ale dobré znamení to je pro toho, komu bezpečnost leží na srdci. Tím spíš, že volby jsou za dveřmi a ve vítězství ve SPOLU už zřejmě nevěří ani Petr Fiala.