Ani dnes nebudu unavovat rekapitulací vám jistě dobře známých skutečností. Možná budu mít zprávy přímo z místa, můj syn David Neff je s Jankem Kroupou na Ukrajině, jejich reportování můžete sledovat na serveru Seznamzprávy, co jsem s ním večer mluvil, byli ve Lvově. Tam je zatím klid, míjeli ohromné kolony lidí prchajících do bezpečí.

Hodně úvah se točí kolem sankcí. Utněte jim SWIFT, tak apeluje i Miloš Zeman a oslovil s tím kolegy na summitu NATO. Takové opatření může učinit jedině Brusel, ten má ruku na vypínači, nikoli Američané. Hlavní brzdou jsou zatím Němci, ale situace ve válce se mění každým okamžikem, jak řekl Napoleon. Je ovšem sporné, zdali i tento úder Rusko přiměje k odchodu z napadené země. Od SWIFT zatím utnuli jenom Írán a valný vliv to na něj nemělo.

Navazující otázka – jak se to mohlo stát? Jak to, že si Putin takto troufl bezdůvodně napadnout souseda, když byl před tím zpochybnil jeho nárok na existenci způsobem děsivě připomínajícím Hitlera? Musel kalkulovat se slabostí Západu. V Americe sedí v Bílém domě prezident, který připustil, aby jeho vojáci doslova utekli v noci z bojiště a zanechali po sobě veškerou výzbroj a výstroj. Nevím, kolik podobných hanebných fiasek dějiny válek zaznamenaly. V Německu, vůdčím státě Unie, má hlavní slovo pacifistická sociální demokracie spolu se Zelenými, kteří jsou ještě horší šílenci. Do toho přišla covidová epidemie s následky nejen zdravotními, ale i sociálními a politickými. Demokratický svět má kalhoty stažené do půli stehen a není divu, že Putin neodolal pokušení ho nakopnout do zadku. Donald Trump to komentoval, že za něho by se to nestalo. Což nelze doložit, pravděpodobně to zní.

Na začátku zimy Německo uzavřelo tři jaderné elektrárny a do konce roku má uzavřít tři poslední. To už bude mít kalhoty úplně dole a bude žadonit o výprask rákoskou. Jak bude vypadat?

Na ráně je Moldavsko. Rusko má už třicet let svůj kontingent v odtrženém Podněstří, podivném pseudostátě bez oficiálního uznání. Pokud Ukrajina úplně padne, moldavské státní papíry si nekupujte. Nikdy jsem je neviděl, ale patrně jako toaletní papír nepůjdou použít. Už jsem tu psal o Pobaltí. Je dobré se podívat na mapu. Nejjižněji leží Litva, sousedí s Běloruskem, Polskem a…

Sousedí s šíleným územím kolem takzvaného Kaliningradu. To je někdejší Královec, založený křižáky na počest Přemysla Otakara II. a od osmnáctého století byl na území Pruska. Postupimská konference ho přisoudila v roce 1945 Sovětskému svazu a od té doby to tak je – a z enklávy se stala nepotopitelná letadlová loď hustě posázená raketami s atomovými hlavicemi. Mezi touto enklávou a Běloruskem je 150 kilometrů široký Suwalský koridor, a to je spojnice Pobaltí s Polskem, tedy se svobodným světem.

Pochopeno? Tři pobaltské státy mají se svobodným světem hranici dlouhou sto padesát kilometrů a z každé strany je vražedná diktatura nacistického typu.

Koukám do skleněné koule a vidím: jestli Němci zavřou všechny atomové elektrárny i ty uhelky, o Suwalském koridoru se bude hodně psát.

Dokonce vím, co se o něm bude psát: že se vojensky nedá uhájit.