Neviditelný pes

Do roku 2017

diskuse (572)

Sotva kdo věřil, že nastávající rok bude procházka růžovým sadem, nicméně tak krvavý vstup je přece jen překvapující. Zatím nevíme, ve jménu které že ideje bylo nutno spáchat v Istanbulu masakr. Bezprostředně se nás zřejmě tahle vražda netýká, nicméně je to připomenutí, že ostražitost není nic nepřiměřeného.

Zatímco tedy na domácí scéně je povánoční klid, blýská se za hranicemi. Pozornost vyvolal jeden z – zřejmě – posledních kroků Obamovy administrativy. Ta označila Rusy za pachatele hackerského útoku na elektronickou poštu demokratické strany s cílem ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Toto obvinění padlo už dříve, nicméně teď bylo stvrzeno masivním zátahem proti ruskému diplomatickému sboru ve Spojených státech. Ruská strana reagovala zdrženlivě a zvolený prezident Trump odložil vyjádření k této věci na úterý, možná středu.

Je těžké k tomu vyslovit něco jiného než podiv.

Především je kupodivu, že komunikační systém světově významné politické instituce, jakou je americká demokratická strana, je zranitelný proti útoku zvenčí, ať už by ho vedli privátní hackeři nebo státní instituce. V jistém smyslu je to elektronický Pearl Harbour, který též zastihl Američany s kalhotami spuštěnými na půl žerdi. Dal by se čekat personální masakr ve složkách odpovědných za elektronickou ostrahu. Vzhledem k tomu, že se administrace střídají, byla by žádoucí kooperace s nastupující skvadrou. Nevíme, co se děje v zákulisí, třeba se tam ta personální bouře odehrává a týmy spolupracují, a bylo by v zájmu svobodného světa, aby tomu tak bylo. Vidíme jen to, co je na povrchu, a to přinejmenším skřípe v kontaktu s logickým uvažováním.

Tak rozsáhlý úder proti ruskému diplomatickému sboru nutně musí zasáhnout za hranici 20. ledna, kdy se nový prezident ujme oficiálně úřadu. Spěch bych dokázal pochopit, kdyby ruští diplomaté vrtali tunel pod Bílý dům, aby tam umístili atomovou bombu. Zatím to nevypadá na nic, co by bylo této vizi vzdáleno na méně než astronomickou jednotku. Spíš to vypadá, jako kdyby Obama vrtal tunel do Trumpova konceptu zahraniční politiky, to je vysvětlení pravděpodobnější.

Rusové zachovali zdrženlivost. Sice byla spuštěna automatická odezva, ale Putin šlápl na brzdu. Je z toho patrno, že důvěřuje možnosti dohody s Trumpem a jeho lidmi. Zatím se úspěšně snaží uklidnit situaci kolem syrské náboženské války, zatímco Obamova administrativa je odkázána na to, aby přihlížela přes plot.

Je to věru smutný konec jedné éry, a tipnul bych si, že v anketě o absolutně nejméně úspěšného amerického prezidenta se bude Barack Obama ucházet o jedno z pěkných předních míst.

zpět na článek