Ruský miliardář Michail Chodorkovskij vyzývá Ukrajince, aby se chopili vůči Rusku zbraní, a americký senátor McCain měl zase nápad, že by se Gruzie a Moldavsko měly přijmout do NATO a že by v Brdech měl přece jen stát radar.

Vzhledem k uskutečnitelnosti jde o žvásty, bohužel o žvásty nebezpečné, protože mají efekt přilévání oleje do ohně či dmychání do výhně. Nejedna dějinná katastrofa vznikla v důsledku žvástů vyslovených bez ohledu na realitu, ty se pak ztělesnily v hnutí mas a to obvykle vedlo k masovému vraždění a válečným pohromám. Však také by se ani Putin neodvážil k vpádu na Krym, kdyby se ukrajinská státnost neotřásla v základech v důsledku živelného a do budoucna nevyzpytatelného samopohybu událostí v Kyjevě.

V Brdech samozřejmě měla být součást protiraketového systému NATO namířenému proti agresivní středovýchodní mocnosti, proti Iránu. Šlo o čistou obranu a česká politika, v níž hrál velkou roli současný velký zastánce ukrajinské demokracie Zaorálek, tehdy selhala, když se poklonila ruskému nátlaku. Zaorálek by si měl dnes naplít do obličeje, když zdůrazňuje, že zamýšlený radar byl namířen jinam než na východ, a tudíž odmítá - jinak tedy oprávněně - McCainův žvást.

Za hranice žvástu ale sahá jiný projekt, totiž podpis politické části asociační dohody s Ukrajinou. Bude to sázka na zcela neznámého koně. Na jednu stranu je to sebevědomý jednoznačný čin, pokud k němu dojde, přičemž právě rozkolísanost a nečitelnost Evropské unie je terčem četných oprávněných výtek. Přece jen by ale bylo dobré vědět, s kým se vlastně co podepisuje a jaký kdo má k podpisu puvoár. K podpisu by podle Zaorálka snad mohlo dojít už za týden. Třeba se - snad - dozvíme, s kým se ta dohoda podepisuje a jaké má následky.

Jen malý dovětek, důvěra českého občanstva v Unii klesla na minimum a důvěřuje jí jeden člověk ze tří, zjistily agentury.