Debata o Velkém pátku
On ten náš ateismus, jak podezírám, má hodně společného se skepsí, která nám zalezla do duše jak špína pod nehty. Zvykli jsme si nevěřit nikomu a ničemu - a kupodivu nás to nechrání před uvěřením kdejakému šmejdovi, který nám slibuje kde co. Což se nejspíš prokáže v nadcházejících volbách. Je to tak a těžko s tím něco dělat. Zavedení nového státního svátku asi neprojde ani napřesrok, ani v nadcházejících létech. "Všem lidem, nejen věřícím, prospěje, pokud se na jeden den zastaví a zamyslí se sami nad sebou," hájí myšlenku státního svátku Cyril Svoboda. Jenže ani on není tak naivní, aby si myslel, že by lidé využili nového dne volna k "přemýšlení o sobě". Prostě, bylo by to volno. Ať jsme skeptičtí jakkoli, nejsme kritičtí a proto se už ani nikdo nediví podivnému svátku 7. listopadu, kdy českou večerní krajinou procházejí lampiónové průvody. Je to prostě dětská slavnost a málokdo pomyslí, co se tu vlastně oslavuje.
Co dodat? Bylo by dobré, kdybychom v tyto sváteční dny šli trochu do sebe a popřemýšleli o sobě. A představte si ten úžas, kdyby to udělali i naši politici a od úterka by předvolební kampaň byla věcná a slušná, bez urážek a lží!
Ne. Tahle sci-fi se mi nikdy nesplní.
