První kolo parlamentního zápasu o televizní poplatky skončilo neúspěchem opozice prosadit pozměňovací návrhy, které by celý projekt smetly ze stolu. Ministr kultury Martin Baxa si pochvaluje, že vláda má kolo zápasu úspěšně za sebou. Další přijdou po prázdninách.

Kdyby mělo jít o valorizaci koncesionářských poplatků, taky by se o ni zápasilo. Málokdo bere jakékoli zdražení s nadšením. Snadněji by se ale obhajovalo. Jde o patnáct korun měsíčně za televizi a desetikorunu za rádio. Co ovšem budí skutečně bouřlivé emoce, je rozšíření povinnosti platit i na tablety a chytré telefony a ještě více hněvu vyvolal nápad, že firmy od 25 zaměstnanců výše budou odstupňovaně, podle šesti velikostních stupňů, platit násobky toho, co platí domácnosti. V tomhle vláda tlačí zvýšení opravdu na sílu a nemá podporu prakticky nikde, jen v parlamentní většině. Kterou zatím má.

Celé je to pěkně načasované tak, aby finále padlo do předvolební kampaně před sněmovními volbami 2025. Už jednou se pěkně v kampani osvědčily poplatky u lékaře, které spolehlivě ve volbách sestřelily své vynálezce. Mezi poplatky u lékaře a zdaněním mobilů a tabletů, jakož i trestáním podnikatelského sektoru další daní, je veliký rozdíl: poplatky u lékaře byly rozumné opatření s pozitivními výsledky, kdežto chystaná daň z koukání jenom dodá munici každému, kdo si zamane pětikoalici v kampani ostřelovat.

Zarážející na tom všem je úpornost, s jakou vláda novou daň z koukání prosazuje. Vůbec se nesnaží o definování role veřejnoprávních médií v první čtvrti jednadvacátého století. Rozhlas a televize jsou dnes stará média, print už je luxus pro fajnšmekry a nostalgiky. Mobily a tablety bezpochyby slouží mimo jiné i ke konzumaci obsahu, tedy k zábavě, získávání informací a komunikaci, ale rozhodně primárně ne k tomu, aby někdo sledoval Českou televizi. Nová daň z koukání je voda na mlýn horkým hlavám, které navrhují veřejnoprávní média zrušit a privatizovat. Ale bohužel, komu není rady, tomu není pomoci. Jako fanda veřejnoprávních médií a stoprocentní stoupenec jejich nezastupitelné role jim přeji, aby nová garnitura jenom daň z koukání zrušila, až ta aktuální pod sebou definitivně podřeže větev a propadne se do opozice. Kéž ten krach veřejnoprávní televize a rádio přežijí.