Další význam Lisabonské smlouvy
Hrozí nebezpečí, že vznikne nová "železná opona" - ta by samozřejmě vypadala jinak než ta klasická, která chválabohu před dvaceti lety padla. Nicméně tradiční ruská nedůvěra plus tradiční ruská expanzivnost zůstává trvalou hrozbou pro kontinent, který politicky a hospodářsky ztrácí na významu ve světovém kontextu. Vojensky nehraje už vůbec žádnou podstatnou roli. Východní partnerství je projekt, který může aspoň navenek vyvolat dojem, že je EU schopna nějaké koordinované společné zahraniční aktivity - a je dobře, že projekt vzniká za našeho předsednictví a jedná se o něm na pražském summitu.
V této souvislosti je dobré připomenout cosi, co s východním partnerstvím souvisí jen nepřímo. Rýsuje se naděje, že projekt plynovodu Nabucco bude úspěšně dohodnut - uvolnilo by to evropskou závislost na ruských energetických zdrojích. Je zřejmé, že pokud bude realizován, zvýší se i naše energetická bezpečnost.
No a jsme u jádra věci. Projekt takového rozsahu a významu nedokáže na vlastní pěst vyjednat žádná evropská země, ani Německo, ani Francie, natož Česko. Je třeba váhy celé Evropy. Že je i v našem národním zájmu, aby tato váha byla co největší, je evidentní. A proto je tak důležité schválení Lisabonské smlouvy, tedy dalšího projektu, který význam a vyjednávací pozici kontinentu pozvedne.
