Chystaná smlouva o dostavbě Dukovan s Korejci by mohla být nepopiratelný úspěch Petra Fialy. Byl by to úspěch z mnoha hledisek. Zmíním jedno: Fialova vláda je vnímaná jako další z řady udržovacích vlád, které se postaraly o jakýstakýs chod základních funkcí státu, ale nedopustily se ničeho, co by vybočilo z hranic všední rutiny. Nic zajímavého, přelomového, inspirujícího, nic, co by elektrizovalo veřejný život. Nic, s výjimkou smlouvy s Korejci.

Ta dostává na frak.

Extempore soudu v Brně je možná jen úlet a projev našeho právního pozitivismu. Snad se podaří výrok napravit: ostudu vymazat nelze, na ni žádný zmizík nefunguje. Vážnější jsou ale obstrukce ze strany Francouzů, tedy státního výrobce jaderné techniky, a následné temné náznaky od Evropské komise. V pondělí večer, kdy píši tento text, jsou o postoji EK protichůdné zprávy, nicméně není kouře bez ohně. Že na EK mají Francouzi větší vliv než Češi pochybuje málokdo. K nejistotě přispívá i vyjádření nové německé levicové vlády se středovým nátěrem, že jádro nikdy, jen větrníky a soláry.

Neodvážím se anticipovat, jak všechno dopadne. Nicméně už temné mraky na obloze ke klidu nepřispívají. Katastrofické vize jsou můj obor, takže se dívám do blackoutové budoucnosti. Pokud tedy spojené síly německého levičáckého fanatismu a francouzského ekonomického imperialismu prostřednictvím Evropské komise definitivně sestřelí náš korejský kontrakt, bude to podraz, který půjde těžko vydejchat. Politické škody budou trvalé. Takzvaný Brusel se projeví jako zlovolná vrchnost, která hájí zájmy politického a ekonomického establishmentu. Paradoxní je, že by dopad na Česko byl nesrovnatelně horší, než co Češi prožívali jako součást habsburské monarchie: Vídeň Čechy ekonomicky a kulturně podporovala a bylo to díky Vídni, že jsme do dvacátého století vstoupili jako efektivní průmyslový subjekt evropského formátu.

Ne všechny vize se naplní a platí to i o těm temných. Moc bych si přál, abych se vizí bruselské křivdy seknul. Aby se mračna rozplynula a kámen z cesty zmizel.