Přitom Zgarba měl nohu na brzdě, jakou mohl proces svého odvolání oddalovat: opravdu to byl on, kdo na skandál kolem pozemkové spekulace upozornil. Neudělal ale vše myslitelné i nemyslitelné, aby té špinavosti zabránil. Prostě, nezahýbal nebesy a člověk v jeho postavení má mimořádné pravomoci a mimořádné kontakty a možnosti běžným smrtelníkům nedostupné, aby ve veřejném zájmu mohl vykonat i nemožné.
Premiéru Paroubkovi je spekulační aféra mimořádně nepříjemná a jistě mluvil upřímně, když Zgarbův krok ocenil. Patrně k němu sám přispěl – měl na něho páku, protože ve hře je volební pozice na Vysočině, kde Zgarba soupeří s Paroubkovým vyvolencem Bublanem. Rekordní je i rychlost, s jakou došlo k nominaci Zgarbova nástupce. Je jím Jan Mládek, který dobře zapadne do skupiny Paroubkových apoštolů: jsou to lidé obrazně řečeno s mocně vyvinutými žvýkacími svaly. Energie z nich čiší, jsou to muži rázných slov a když se před nimi řekne „skrupule“, sahají po slovníku cizích slov.