Novináři dostali z neznámých zdrojů informaci, že Čunek si kdysi uložil v bance téměř půl milionu korun, zatímco vsetínská firma H&B Real si o několik dní dříve takřka totožný obnos v bance vyzvedla, a hon na "dalšího zkorumpovaného politika" byl připraven.

Nikdo už nepátral, zda zmíněná firma nevyzvedává podobné částky - třeba na výplaty - častěji, nikoho ani nenapadlo, že ve stejném období nemusela být uvedená firma jediná, kdo vybíral podobný nebo větší obnos. H&B Real dostává od města zakázky a časová i numerická shoda tolik bila do očí, že každému bylo ihned vše jasné, neboť "na každém šprochu je pravdy přece trochu".

Bohužel, žádnému z našich novinářů nedošlo, že zveřejněním skutečností, na které se vztahuje Zákon o bankách, tedy zveřejněním bankovního tajemství, se dopouští zločinu. A v tomto případě vem čert povídačky o politikově presumpci viny, vinen a trestně stíhán by byl jedině novinář.

Novináři místo toho Jiřímu Čunkovi vyčetli, že o původu svých peněz vypovídá různě, už ale nesdělili, že i podoba položených otázek byla různá, což samozřejmě nic nemění na tom, že lidovecký předseda se pak začal zaplétat. Ovšem Česká spořitelna by přece mohla potvrdit, kdy byly peníze za zkrachovalou Universal banku Čunkovi vyplaceny a kdy si je tedy mohl uložit. Nebo se jí policisté ptali, ale redakcím už její odpověď neposlali?

Zůstává ale faktem, že některé přesuny peněz v Čunkově domácnosti vypadají poněkud záhadně, ba podezřele, a že současný vicepremiér s rozplétáním tajností příliš nepomáhá. Na druhou stranu, má snad obíhat redakce s fasciklem výpisů z kont v ruce? Nebo má uspořádat tiskovou konferenci a nabídnout všechny své dokumenty k podrobnému zkoumání a fotografování? Ač je dnes dnes Jiří Čunek jedním z nejvýznamnějších představitelů naší země, nějaký nárok na určitou ochranu soukromí bychom mu přiznat měli.

Ani autor těchto řádků pochopitelně neví, kde je pravda. Jde o pomstu zhrzené milenky, nebo je někdejší vsetínský starosta korupčník až do morku kostí? Nevíme. Prozatím. A to je taky důvod, proč by měl místopředseda vlády ve vrcholné politice zůstat. Tam, v záři lustrů parlamentu, v záběru televizních kamer a v bezprostředním dosahu redakčních diktafonů, a zejména díky tomu, že byl Senátem zbaven imunity, můžeme vývoj jeho kauzy podrobně sledovat.

Pokud totiž Jiří Čunek na své funkce rezignuje a stáhne se do ústraní, už na něj nedohlédneme. Po dlouhých měsících bude vyšetřování v tichosti uzavřeno a my jen budeme mít znovu divný pocit okolo žaludku, že z politiky odešel beztrestně další zkorumpovaný jedinec. O finančních tocích na účtech tou dobou již bývalého lidoveckého předsedy se nedozvíme nic, stejně jako jsme se nic nedozvěděli o původu dvou milionů (nikoli 900 tisíc, jak se mylně traduje) v igelitové tašce nynějšího jurisprudenta Grosse nebo o půlmiliardovém kšeftu Michala "Boby" Krause, který dnes v klidu předsedá sociálním demokratům na Liberecku a spolu se svými bankovními konty se nám z dálky směje.