Ano, přišel nový Josef Lux, s tou výhradou, že vzpomínku na Josefa Luxe si idealizujeme, jakoby jeho odchod ze světa smazal vzpomínku na dobový žert, jaký že je "had na tři". Těžko soudit, jaké žerty opředou Čunka, ale za svůj veletoč by si je zasloužil. Lidovci pod jeho vedením do vlády opřené o přeběhlíky ze zásadních důvodů nepůjdou, až na to, že tam rádi půjdou, vyfutrováni dobrým počtem dobrých ministerstev - přičemž jejich kvalita naprosto neodpovídá významu strany vyjádřenému počtem voličských hlasů. Ale tak to bylo za Luxe také. Čunkova dunivá slova o politické korupci, tedy slova o nepřijatelnosti přeběhlíků, v bouři brzy zanikla. Velkou pozornost to nevyvolá, nyní si veřejnost spíše všímá veletoče provedeného hlavou státu. Jiskřička poznání z toho všeho přece jen zůstává: ať bude východisko jakékoli, z politické prozíravosti a koncepčnosti úsudku Jiřího Čunka s největší pravděpodobností nevzejde. Nový Lux se tedy koná i nekoná. Nekoná v tom smyslu, že Čunek na svůj mýtus teprve čeká a kdo ví, zdali se dočká.
K čemu vláda?
Tvrdá hlava Václava Klause, o niž si ve čtvrtek natloukl nos premiér Topolánek, náhle změkla nárazem o ústavu. Nechal se slyšet, že nějakou vládu předloženou Topolánkem nakonec schválí. Vykladači ústavy si všimli už před časem, že prezident nemá žádnou lhůtu na schválení vlády. Teoreticky se tedy tohle vládí nevládí může táhnout do nekonečna, tedy do příštích řádných voleb. Zajímavé ale je, že se začínají vnitřně drolit a štěpit i dvě největší strany, tedy ODS a sociální demokracie. Zdá se, že situace nejde na nervy jenom občanům - na občany politici ohled neberou, leda při volbách -, ale jde na nervy i politikům samotným. Což zakládá naději, že do příštích švestek snad vládu přece jen budeme mít. Pokud si nezvykneme, že ji k ničemu nepotřebujeme.
