Co to bylo za exhibici?
Zaplatím za Ratha čtrnáct mega, ale ne, nezaplatím, toto předvedl zakladatel nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. To se odehrálo v den, kdy se středočeský státní zástupce postavil proti soudnímu rozhodnutí nabídnout Davidu Rathovi možnost dostat se z vazby za jakoukoli kauci.
David Rath by jistě mohl udělat pro pročištění vzduchu hodně dobrého, kdyby se rozhodl promluvit. To jsme ostatně psali na tomto místě krátce po jeho zatčení, že by se dokonce mohl stát miláčkem národa, veřejnost má ráda polepšené hříšníky. Od Karla Janečka to byl nápad v souladu s touto ideou, která se jistě narodila v nejedné hlavě. Ale copak se takto delikátní věci větrají veřejně? Ať je to, jak chce, David Rath je z hlediska presumpce neviny čistý, vše je třeba mu dokázat a takovéto veletoče a kotrmelce na veřejné trampolíně jsou přinejmenším nevkusné a silně zpochybňují aktivitu Karla Janečka.
On sám, jako ostatně každý z mužů, kteří se v posledních dvaceti letech domohli desetimístných sum, by mohl pro zprůhlednění poměrů udělat hodně. Stačilo by, aby promluvil o tom, co ví on sám, a ne aby nutil k promluvě Davida Ratha vidinou zaplacené kauce. Jenže ve vrstvách, k nimž Karel Janeček patří, se zásada omerty, tedy mafiánské mlčenlivosti, zachovává stoprocentně.
Nikdo nechce najít v poště prostřelený mobil.