Nic proti demonstracím. Když mohou ulicemi pochodovat a dopravě bránit neonacisti, komunisti či antirakeťáci, proč by totéž nemohli činit odboráři. Pražáky asi moc nenaštvou, řada z nich odjela na víkend pryč a ti zbývající si nanejvýš chvilku zabrblají, protože zrovna nepojede nějaká tramvaj. Naopak obchodníci a hostinští si budou mnout ruce.

A co vlastně odboráře do Prahy přivádí, proti čemu budou protestovat? Proti zadluženosti země ve výši 900 miliard určitě ne, vždyť pan Paroubek říkal, že státní dluhy tak vysoké nejsou a beztak se podle něj nemusejí platit. V podstatě jediné, co protestující berou jako krutou nespravedlnost, je zvýšení DPH z 5 na 9 procent. Jejich soudruzi z odborového hnutí totiž spočítali, že kvůli vyšší dani z přidané hodnoty přijde takový odborář o 21 korun a 20 halířů z každé tisícikoruny, zatímco - považte! - bohatec bude tratit jen 14,80 Kč! To je nespravedlnost, volají odboráři a dožadují se rovnosti. Už si ale nechávají pro sebe, že většina z nich díky reformě ušetří - na rozdíl od těch bohatých. Není tedy ani příliš divu, že v čele demonstrace nestojí obyčejní dělníci, ale odborářští bossové, jejichž příjmy několikanásobně převyšují celostátní průměr. Je to naopak logické, vždyť tito šéfové by kvůli reformě přišli o nemalé peníze!

A tak zatímco bohatí se budou ve svých palácích ustrašeně krčit před hněvem lidu, který dodnes nezapomněl na komunistické sliby zářných zítřků, ale v mysli milosrdně pohřbil všeobjímající bídu tehdejší společnosti, naši dělníci, rolníci a pracující inteligenti se na zbytek dne spokojeně rozejdou po Praze. Právě tehdy by měli zintenzivnit svou činnost novináři a televizní reportéři. Demonstrace, křik a stokrát omletá hesla už známe. Až ale na chodnících zůstanou pošlapaná mávátka a roztrhané transparenty a po ulicích se budou válet tisíce vypitých PET flašek, novináři by se měli rozběhnout a podat zprávu, jak vládou zbídačovaní pracující trávili odpoledne - v jakých hypermarketech nakupovali a ve kterých restauracích se za svých ušetřených 21,20 korun stravovali, aby pak dosyta najedeni vláčeli plné nákupní kabely zpět k autobusům a vlakům, které je rozvezou zpět do jejich nuzných chýší.

My ostatní si můžeme být jisti, že po nějaké době se za povyražením a nákupy vypraví znovu. Jen žádnou generální stávku, pane Dušku! Vždyť by museli zůstat sedět doma, protože do Prahy by je nic nedovezlo! Ačkoliv to je možná právě cíl, který Jaromír Dušek sleduje - nebudou moci nikam a o to bude jejich hněv větší. Zdá se, že pan Dušek spolu s pány Paroubkem a Filipem chtějí znovu dosáhnout toho idylického stavu, kdy "přijde den, z dolů půjde plamen a dým, přijde den, súčtujem spolu"...