Sněmovna vydala ve čtvrtek Andreje Babiše a souběžně v jiné kauze i Bohuslava Svobodu trestnímu stíhání. Oba případy spolu absolutně nesouvisí, všichni vědí, oč jde – o dotační záležitost Čapího hnízda a o okolnosti nesmyslně předražené tramvajenky v Praze. Případy, jak řečeno, nesouvisí, společného momentálně mají jen to, že oba aktéři jsou politici, poslanci, a oba sněmovna zbavila imunity, aby mohli stanout před soudem.

Nápadný je ale rozdíl v přístupu, zvláště pak mediálnímu. Andrej Babiš má cejch „trestně stíhaného politika“ od roku 2015, kdy na něho bylo podáno trestní oznámení. Bohuslav Svoboda takový cejch nemá, třebaže je vláčen po soudech dokonce o dva roky déle než Babiš a jednou – dokonce – byl odsouzen na dva a půl roku. Výsledek, po sedmi, potažmo devíti letech „každý ví“, že je Babiš podvodník, kdežto „každý ví“, že Svobodu soudně šikanují nesmyslně.

Veřejnost se bude asi víc zajímat o první případ, o kauzu Čapího hnízda. Zde nezbývá než opakovat, co zde bylo řečeno za tu dobu několikrát. Prokázat trestný čin a Babiše následně zavřít asi bude obtížné, protože kdyby to nebylo obtížné, už by se to dávno stalo: zastupitelství se totiž až dosud neodhodlalo ho před soud poslat, ačkoli byl imunity zbaven už dvakrát. Uvidíme, zda se státní zástupce Jaroslav Šaroch pochlapí napotřetí a pokud ano, jak soud dopadne.

I kdyby Babiš byl osvobozen, bude to nikoli kvůli nevině, ale kvůli „nedostatku vhodných paragrafů“. Přepsat firmu na děti, vyfasovat podporu a pak firmu vrátit do podniku a fikslovat s údajnou reklamou na agrofertí podniky, to je trvale dehonestující pokleslé jednání. Nikdo, ani žádný soud, cejch šíbra z Babiše nesejde.

Teď si představte, že by volby dopadly jinak a Babiš by byl z vůle Putinova přítele Miloše Zemana znovu premiérem s podporou SPD, socialistů a komunistů. Byla by Česká republika ve skupině evropských zemí výrazně podporující odpor Ukrajiny proti ruskému agresorovi? Nazýval by Miloš Zeman svého přítele Putina šílencem a sliboval by bianco abolici Čechům odcházejícím bojovat v rodících se interbrigádách, v bojovém útvaru podobném tomu, který ve Španělsku bojoval proti fašismu? Na takové otázky se hledá odpověď velmi snadno.

Ještě že volby dopadly, jak dopadly, a Babiš se bude ve špíně hrabat v suterénu veřejného zájmu. Země se nebude napodruhé „stydět za svého premiéra“. Stud zůstane jemu, jako možnost, na kterou nikdy nedosáhne.