Na toto téma bylo proneseno a napsáno mnoho slov a vět a nejčastěji se v této souvislosti připomíná truchlivý fakt, že Vídeň je východně od Prahy, a přesto je Rakousko obecně vnímáno jako západní stát, kdežto my jako východní.

Ale ono jak se to vezme. Naše země udělala za dvacet let obrovský krok kupředu ve směru integrace se Západem. Především se integrovala ekonomika. Směřování se obrátilo od vazalství směrem na východ k integrální ekonomické kooperaci. Dnes se Západem hospodářsky úzce souvisíme. Je to dílo našich podnikatelů a samozřejmě právě tak dílo západních podnikatelů, kteří se nebáli do naší země investovat peníze. Lidé si toto málo uvědomují, ale ... kdybyste vy nebo já měli volných, například, pět set miliónů korun, investovali byste je raději dejme tomu v Belgii nebo v Albánii?

To, že nás západní podnikatelé dovedou rozeznat od Albánie, je obrovský úspěch polistopadového Česka a možná dokonce, že jediný.

Kdo ovšem selhal, jsou naši političtí reprezentanti.
Prezident republiky dělá všechno pro to, aby nás znemožnil v politických strukturách Evropské unie. Donedávna předseda vlády se nechá načapat paparazzim na rozpustilém večírku u Berlusconiho těsně před tím, než nedokáže zabránit svému rivalovi v sestřelení vlády uprostřed předsednictví EU. Předseda hlavní opoziční strany se paktuje s Putinem za zády našich oficiálních činitelů. A to jsou perličky z poslední doby. Je nějaký div, že takto reprezentovaný stát není Západem vnímán jako stát západní?

Je ovšem pravda, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Schyluje se k volbám. Je šance se současným stavem něco udělat a je teoretická možnost ty zmetky vymést. Kalouskova nová strana se jeví jako rozumná alternativa. Teď ovšem bude záležet na tom, kolik lidí to pochopí, bude ochotno k volbám přijít a tam ji podpořit.

Přiznám se ke skepsi v této věci a od samého začátku existence této strany jsem vyjadřoval pochybnosti. Když ale vidím, co se děje, vnímám to jako stéblo, kterého je možné se chytit.