Prezident Miloš Zeman jmenoval novými členy Bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého. Netajil se tím, že kromě odbornosti k jejich – v jeho očích – přednostem patří i blízkost názorů s někdejším kolegou z ING Jiřím Rusnokem. Ten nahradí v pozici guvernéra ČNB Miroslava Singera.

Zeman v minulosti kritizoval intervenční politiku národní banky Singerem vedené a v jednu dobu se čekalo, že Rusnok přehodí kormidlo. Znamenalo by to posílení koruny a oslabení konkurenceschopnosti českého vývozu na evropských trzích, ty jsou pro nás rozhodující, do EU směřujeme 80 procent našeho exportu. Rusnok však opakovaně potvrzoval, že bude v Singerově kurzu pokračovat. Politika se pravděpodobně nezmění přinejmenším do poloviny příštího roku, o tomto časovém horizontu se Rusnok vysloveně zmínil.

Méně jasno je ve věci přechodu na euro. Rusnokův kouč Zeman před časem přišel s konspirační teorií, že ČNB devalvuje korunu, aby oddálila přechod na auro, a dělá to proto, že by byla coby instituce po přijetí eura na vedlejší koleji. ČNB na tyhle řeči přímo nereagovala, sám Singer se vyjadřoval ke kompetenci prezidenta skepticky a nabádal ho k úctě k faktům. Přijetí eura jaksi zmizelo ze Zemanovy agendy a sám Singer upozorňoval, že jde především o politické rozhodnutí: ekonomicky na ně připraveni nejsme, avšak politici by mohli rozhodnout i navzdory tomu, taková byla jeho loňská pozice. Ani v tomto ohledu nelze čekat žádné převraty. Jiří Rusnok trvá na tom, že ČNB je servisní organizace, která sama o sobě nemůže vstup do eurozóny zajistit: jde především o politické rozhodnutí, i v tom je se Singerem zajedno. Kalkuluje i s tím, že ve veřejnosti nepanuje pro euro žádné nadšení. Z jeho opatrných vyjádření je zřejmá skepse stran přijetí eura přinejmenším v době jeho mandátu, tedy v nejbližších šesti letech.

Když se o Rusnokově kandidatuře na post guvernéra ČNB začalo mluvit poprvé, panovaly obavy, že se do čela této významné státní instituce dostane vykonavatel vrtochů mstivého sebestředného výstředníka, toho času prezidenta republiky. Ty obavy pramenily mimo jiné i z raného údobí Zemanova panování, kdy držel Rusnoka v čele úřednické vlády, aniž byl k pokračování úřednické vlády oprávněný důvod. Teď se zdá, že obavy to byly plané, že Rusnok naváže na tradici nezávislosti opřené o odbornou zdatnost. To je uklidňující zjištění, vždyť přece o peníze jde až v první řadě.