První debata Babiš – Pavel se odehrála ve stylu náhradního internetového vyučování typu ZOOM na webové stránce Deníku. Roli učitelky tam převzala někdejší rudá komisařka Kateřina Perknerová. Celá debata byla temným příslibem toho, co nás čeká naostro příští týden na Primě a Nově (do ČT odmítá Babiš přijít). Budou to nudné monology, Babišův útočnější, Pavlův defenzivnější. Jinak to být nemůže, nejde o střet koncepcí, o konfrontaci idejí, neboť kde nic není, ani Tománková na Primě nepobere, o Korantengovi na Nově nemluvě.

Maximum důmyslu musel Babiš vynaložit na obhajobu své teze o tom, že Pavel na Hradě znamená zavlečení českých chlapců do zákopů ukrajinské války. Tuto hanebnost pak se pokusil ředit opakováním deklarace, že je pro mír. Nijak ji nekonkretizoval, jelikož to konkretizovat nelze – jeho sobotní výkřik o svolání mírotvorného summitu v Praze vyvolal jen smích. Nemůže se ale vykroutit z toho, že blábolem o míru se nebezpečně dostal do sféry putinovské kolaborace – a tím pro sebe bohužel ospravedlnil dikci jinak též hanebného plakátu z dílny SPOLU, kde byl zobrazen s Putinem v zádech.

Pozornosti by ale neměla uniknout další jeho útočná teze. Obvinil totiž Pavla z prosazování cenzury. Tady totiž Babiš šlape ani ne tak Pavlovi jako Fialově týmu na bolavý palec, který si ti hoši obolavěli sami. Proponovaný „boj proti dezinformacím‟ totiž vždycky a nevyhnutelně vyzní jako cenzura. I když nakonec nevznikne „ministerstvo pravdy‟ v Orwellově duchu, v nejlepším myslitelném případě půjde „jenom‟ o přihrání sto padesáti milionů z ruky zobajícím médiím a takzvaným neziskovkám střežícím ideovou čistotu společnosti. Babiš to téma vytáhl na Pavla dle svého zvyku nepatřičně a hloupě, nicméně téma to je, a dá se čekat, že ve veřejném prostoru v kritických dnech zazní. Tady by měl být Pavlův tým velmi ostražitý. Sám pojem „dezinformace‟ je tak slizce kluzký, že je neradno ho brát do rukou. Je to neblahý novotvar, přitom čeština má jasné slovo lež a právní řád má prostředky, jak občany a společnost před lží bránit. A „neziskovkám‟ dlužno doporučit, ať nenatahují pracky po miliónech pod záminkou ochrany před hrozbou, kterou si samy nadefinují.