Včera jsem zařadil svoje Poslední slovo pro Lidovky.cz pod názvem Vlny a dnešek. Jen stručně zopakuji, že jsem v něm psal o svém zážitku z promítání filmu a následnou debatou se středoškoláky. Na závěr se mě studentka skoro mezi čtyřma očima ptala, co má říct babičce, která si myslí, že za komunistů bylo líp.

Velmi zajímavým mailem se mi ozval čtenář, pan P.N. Trefně vyjádřil myšlenku, o níž je možné diskutovat. Ocituji pár vět, které chápu jako jádro jeho pohledu:

Za komunistů opravdu nebylo líp, ale byl tu fungující stát, myšleno v obecné rovině, ne v politické. Za komunistů, ale i za První republiky bylo něco jinak – český stát fungoval. A nebylo to žádnou domnělou zásluhou totalitních komunistů, stát tehdy uměl fungovat a dnes dále funguje i v Západní Evropě.

Za První republiky jsem byl na houbách a na Západě nežiju, takže mohu porovnávat současnou situaci jen s tím, co jsem zažil od začátku padesátých let, kdy jsem už vnímal svět (v druhé třídě jsme vytrhávali fotku Slánského z čítanky a inkoustem zamalovávali jeho jméno – bylo to moje první „politické školení mužstva‟).

Nuže, velmi často se srovnává dnešní a tehdejší životní úroveň. Tady asi není o čem diskutovat, změnu k lepšímu musí asi uznat i babička oné studentky. Argument pana P.N. ale míří jinam: na fungování státu. Můj názor na současný stav je jednoznačný a opakovaně ho zde vyjadřuji: stát nefunguje, tečka. Fungoval ale ten komunistický líp? Napsal jsem tedy panu P.N.:

Nebudu ale s Vámi souhlasit s tezí , že za komunistů /.../bylo něco jinak – český stát fungoval. Proboha! Vždyť to měli všechno pod palcem, nemuseli se dohadovat se žádnými Dětmi země, nikdo jim nelezl po komínech. Nevím, jaký jste ročník a jestli tedy pamatujete ulice se zhroucenými fasádami, rozbité silnice, školy se 40 žáky ve třídě, nemocnice s lůžky na chodbě. Bylo tehdy běžné, že stavební firma stavěla, jako by všichni měli ruce levé a pak vyjela za hranice a svištělo to o sto šest. Stejně jako dnes Metrostav staví podmořské tunely ve Skandinávii, kdežto poslední stanice metra v Praze byla hotova v r. 2015 a další je v nedohlednu.

Má teze: dnešní stav je socialismus v demokratickém hávu, neschopný státní kolos plně převzatý od komunistů s formální nadstavbou demokratického režimu, kde se jedna nemohoucí vláda střídá s druhou. Co se změnilo, je uvolnění soukromého sektoru, tomu vděčíme za prudké zvýšení životní úrovně. Státní kolos ale nabírá na síle a soukromý sektor škrtí, takže vzestup se zastavil, spíš dochází k regresi. Takže shrnu: socialistický stát přežil rok 1989 a pokračuje ve své tupé neschopnosti dál.

Konec mailu panu P.N.

Dodám ještě, co jsem do mailu nestačil napsat, že ani jedna z polistopadových vlád se nepokusila na tom cokoli změnit. Všechny byly udržovací s výjimkou počátečního transformačního nástupu pod taktovkou Václava Klause (abych byl spravedlivý). Aktuálně nevidím reálnou politickou sílu, schopnou nasadit racionální kurz. S určitou – možná pošetilou – nadějí se dívám na některé krajské struktury, vedené s neobvyklou mírou racionality. Jejich předáci se ale drží zpátky, protože vědí, že by je na celostátní úrovni kolos socialistického státu přežívajícího z dob komunismu semlel. Ale třeba nastupující krize všeho vyvolá reakci, která způsobí druhou vlnu transformačního procesu: teď už ne ekonomického, ale systémového. Bude ale muset být ještě mnohem hůř a k tomu je našlápnuto.