Před očima více méně lhostejné veřejnosti se odehrává ve sněmovně zápas o elektronickou evidenci tržeb. Koalice se svou početní převahou má váhu nezbytnou k vítězství, proto opozice přistupuje k obraně procedurální, obstrukční. Prostě zahltí sněmovnu žvásty, aby nebylo možné nový zákon přijmout. Další kolo se bude konat 8. ledna.
Hlavním protagonistou nového zákona je Andrej Babiš. Ten slibuje navýšení výběru daní o 30 miliard ročně. To je hezká vidina, 30 miliard ročně k dobru, ale zatím se ani jemu, ani jeho souputníkům nepodařilo přesvědčivě doložit, jak těch 30 miliard získat důsledkem toho, že poslední hokynář v Horní Dolní připojí veškeré své transakce po internetu k jakémusi úřadu, kde bude kdosi cosi kontrolovat, a navíc, že každý plátce DHP bude kamsi posílat jakési výkazy.
Silný Babišův argument jsou karuselové obchody. Princip mi vysvětlil jeden šikula už někdy před deseti lety a spočívá v tom, že musíte mít pro začátek aspoň 200 milionů korun. Pak se provádějí obchody přes hranice a přehazují se odpočty a vratky DPH a pak se firma zruší a DPH uvázne v šikulově kapse. To je princip karuselového obchodu. Od začátku celé tahanice o elektronickou evidenci nechápu, jak by se tímto opatřením dařilo karuselovým obchodům zamezit.
Třeba to tak je, nicméně i v tomto případě chybí komunikace s veřejností. Babišův podnik volilo jistě mnoho příslušníků té sféry společnosti, která nevisí na dávkách a pracuje 12 hodin denně a riskuje svoji existenci v návaznosti na výsledku své práce. Nechci použít slovo „podnikatel“, protože se stalo nadávkou. Tito lidé by si zasloužili vědět, jak to Babiš myslí se svým úmyslem navalit jim další buzeraci navrch, tedy měsíční hlášení a evidenci každé účtenky. Karuselové obchody fungují, jsou obrovské svinstvo, ale jako nezasvěcenému člověku mi uniká, jak jim lze zamezit evidencí účtenek. Tohle vysvětlení Babiš dluží.
Zaujalo mě
Takže je Petr Dohnal znovu šéfem Vězeňské služby. Městský soud zrušil rozhodnutí dvou ministrů, nejdřív Válkové, pak Pelikána. Takže nový šéf Pavel Ondrášek si může zabalit ešus, vidličku a nůž zabalí do ubrousku, papíry dá do kufříku a vypadne z úřadu. Jak k tomu ale přijde? Kam půjde a co s ním bude? Kdo mu nahradí újmu, která se mu nepochybně stala? Nejistota, to je zřejmě ta nejostřejší vůně české politické atmosféry.