Herec, poté diplomat a nyní to, čemu se za starých časů říkalo ministr války, Martin Stropnický představil lidi, s nimiž bude spolupracovat, mimo jiné i státního tajemníka. To je bytost, kterou jsme znali ze seriálu Jistě, pane ministře. Byl to sir Humphrey Appleby, onen muž jakoby v pozadí, který tahá za všechny nitky a drží otěže, protože věci rozumí, má zkušenosti a není to jelito, které vypadlo z volební urny. Nuže, sirem Humphreym bude dosavadní náměstek Daniel Koštoval.

Je dobře, že to je současný náměstek. Bylo by komické, byť ale symptomatické pro naše poměry, kdyby nový ministr dosadil do pozice Pana Kontinuity novou figuru, nejlépe pak svého kamaráda nebo jiného přítele přátel. Vždyť takový státní tajemník na tom bude v podstatě líp než náměstci a líp než sám ministr. Stropnický je šestnáctý ministr od 30. ledna 1993, kdy se resortu ujal na necelé dva roky Antonín Baudyš, načež byl skoro doslova sestřelen. Šestnáct za jedenadvacet let, to je opravdu horká židle, takže sir Humphrey je na tom vskutku dobře.

Deklarované úmysly ministra Stropnického jsou sympatické, byť totéž deklarovali i jeho předchůdci. Tedy rozumné a průhledné hospodaření i zlepšení pozice českého zbrojního průmyslu. Ministr podporuje ideu dalšího pronájmu gripenů. Smutný úsměv budí zveřejněné podrobnosti. nové smlouvy. Gripeny mají být modernizované, aby je bylo možno nasadit v souvislostech spojeneckých zásahů. Do Libye nemohli Češi letět, protože gripeny nebyly kompatibilní. Od členského státu NATO by se dalo čekat, že bude mít nadzvukové letectvo kompatibilní. Dalo by se to čekat v normálním státě, zde vládnou specifika. Přejme Stropnickému, aby jim přistřihl brka. Pak by se dalo mluvit o malém zázraku.