V úterý ráno se v Praze motoristé porvali s bojůvkou blokující výjezd z tunelu Blanka – kdy jindy než za ranní špičky. Podobných blokád se v Praze událo v posledních dnech víc, bojůvky vymáhají snížení teploty veřejných budov na dvacet, respektive osmnáct stupňů. Podobných incidentů bude jistě víc. Nervozita stoupá a nedá se čekat zklidnění.

Nic moc se proti tomu nedá dělat, bojůvky nepřestanou, postižení lidé budou vzteklejší, zvýší se počet střetnutí. Což všechno je vcelku bezvýznamné oproti tomu, co nastane, pokud se válka na Ukrajině bude stupňovat a Rusko opravdu udělá to, čím vyhrožuje, totiž že Evropě plyn utne. V příští topné sezóně pak úsporné vytápění nebudou vynucovat nějací fanatici rozvalení na přechodu pro chodce. Ten plyn prostě nebude. Možná budeme ve svetrech a rukavicích vzpomínat na zlaté časy, kdy jsme měli v místnosti dvacet stupňů Celsia. Je to dnes nemyslitelné, ale před šesti nedělemi by sotva kdo z nás uvěřil, že uvidíme snímky připomínající ruský masakr polských důstojníků v Katyni.

K uklidnění by přispěla vize, co dál. Potíž je v tom, že soustava plynovodů je zaměřena na ruské dodávky. Zde se nabízí zásadní, byť velmi laická otázka: je technicky možné vybudovat plynovod rychleji, než za nekonečné řady let? Za předpokladu maximálního nasazení všech finančních,l idských a technických prostředků, za předpokladu, že budou zrušeny všechny regulační zábrany – ty zábrany, které například v Česku už třicet let brání dokončení dálniční sítě i takové nezbytnosti, jako je okruh kolem hlavního města (a dalších měst, jako je Plzeň, Olomouc nebo Přerov)? Veškerá byrokracie ať jde stranou a ať se vůle a technika soustředí na výsledek.

Jinak zmrznem a ti ,co nezmrznou, se budou ve svetrech vzájemně rdousit na potkání, jak se budou všichni nenávidět.