Začíná týden, kdy bude Británie ve středu maximální pozornosti. Ve čtvrtek budou voliči rozhodovat o ANO nebo NE Evropské unii. Premiér Cameron jistě už lituje, že svým populistickým volebním slibem rozpoutal vlnu emocí, která vedla dokonce i k vraždě poslankyně Jo Coxové.

Racionální důvody jednoznačně vedou pro volbu ANO. Jedno totiž stoupenci NE oddiskutovat nemohou: tímto rozhodnutím by se rozpoutaly procesy uvnitř i vně Británie, které jsou nepředvídatelné, nekontrolovatelné a je krajně nezodpovědné je uvádět do pohybu. Zdánlivě paradoxně bude Brity přemlouvat k setrvání v Unii i maďarský premiér Viktor Orbán. Jak vidno, skutečnost je složitější, než jak ji vykládají lidé, kteří se zmocnili patentu na výklad evropských hodnot. Evropské hodnoty nejsou totožné s kurzem hlásaným a realizovaným současným evropským vedením. Už sama existence britského referenda, ať dopadne jakkoli, je obrovskou obžalobou a obrovským odsouzením této politiky. Odmítá ji – zase, ať referendum dopadne ANO nebo NE, těsné bude – polovina britských voličů, v prezidentských volbách ji odmítla polovina rakouských voličů, referenda o euroústavě dopadla fiaskem ve Francii a Holandsku. Jen důsledkem neprůstřelnosti bruselské hradby, elegantně zvané jako „demokratický deficit“, mohou tito nečitelně delegovaní politici nadále řídit počasí a měnit demografický profil kontinentu, aniž se koho jakkoli ptali na názor, podporováni majiteli patentu na evropské hodnoty.

Odpovědnost za existenci britského referenda je primárně na jejich bedrech. Bez onoho demokratického deficitu by politika byla jiná a Camerona by ani nenapadlo o nějakém referendu uvažovat. No a pokud dopadne referendum špatně, tedy rozhodnutím NE pro Evropu, bude to zase odpovědnost těchto lidí.

Následky by byly nepředvídatelné. Sám proces odchodu Británie z EU se odhaduje na dva roky, realističtěji však na pět let. Nebyl by to proces za zavřenými dveřmi. Bylo by to hodně hlučné stěhování a otřesy bychom prodělali všichni.

Po politické bouři

Andrej Babiš si zanadával v televizi, avšak předsednictvo ANO v neděli zasedalo a ujistilo partnery v koalici a veřejnost, že nechce měnit programové body (ono by to pak asi chtělo hlasování o důvěře v parlamentu) a žádá technická zpřesnění. Takže je zřejmě po bouři. Někdo by měl Andreji Babišovi vysvětlit, že zesměšnění sama sebe patří k věcem, jež politika nejvíce oslabují.