Je snadné si představit, že Piráti budou na Ivana Bartoše vzpomínat jako Zelení na Martina Bursíka. Myslete si o něm co chcete, ale přivedl stranu do parlamentu a do vlády a způsobil, že byla braná vážně. Ale to je opravdu budoucnost, jakkoli se zdá být blízká a obsah pravděpodobný. I středa byla plná turbulentních událostí. Ivan Bartoš oznámil, že Piráti odcházejí z vlády. Jejich nejdůležitější ministr je Jan Lipavský. Ten ještě před vládní krizí řekl,že by se Piráti měli zbavit komoušů a levičáků a utnout „fórum‟. Dále řekl, že odchod z funkce spojí s odchodem od Pirátů. Co když ale zůstane v Černínském paláci jako nestraník? Prezident signalizuje z New Yorku, kde je na VS OSN, že by nebyl proti. Co na to ale řeknou stranické aparáty? Ministerstvo zahraničí je hodně lákavý krmník a do odchodu z vlády už chybí jen rok. Bude to hodně velká zkouška charakteru.

Rakušan za STAN oznámil, že z vlády odcházet nebude, jelikož „voliči nečekají, že budeme štěpit síly‟. Je to opačný postoj, než jak čteme ve Švejkovi: „Bůh nechce, abychom zde zahynuli, prchejme!‟ Bůh, potažmo volič, káže Rakušanovi zůstat. Motiv je v obou příkladech pochopitelný.

Zdánlivě přehledný duel Bartoš – Fiala se během čtyřiadvaceti hodin proměnil v bramboračku. Z ní se rýsují obrysy dvou skutečností: digitální řízení se vrátí do doby před Bartošovým vylepšováním a zahájí se práce na vylepšeném vylepšování. Jelikož potrvají rok nebo spíš půl druhého roku, vláda vzešlá z nových voleb to všechno hodí do koše. To je jeden obrys.

Druhý se týká Pirátů jako takových. Budou v opozici, to je skoro jisté. Mají šanci se v příštích volbách přehoupnout přes hranici pěti procent? V krajských volbách sice pohořeli, ale celkově si drží velmi bezpečné preference. Do sněmovny by se tedy mohli dostat. Volič ale bude vědět, že volí totální opozici: Babiš půjde do spolku raději s čertem než s Piráty a pokud zase nebude pánbůh doma a Antibabiš se dostane zpátky k vládě, spojí se znovu s Piráty?

Ti se zjevně „vracejí ke kořenům‟, tedy Palestina od řeky k moři, LGBT, tranzice dětí bez vědomí rodičů, krátce – pokrok v krystalické podobě. Vyloučit se nedá nic, přesto se však zdá, že doba se mění, spíš k horšímu než lepšímu a že pokrok patří spíš do bezstarostné doby konjunktury. Pokrok i konjunktura mají po sezóně.