Boj o vedení v ČSSD se zostřuje
Při pohledu na podobný debakl pozorovatel mimoděk hledá náznak nějakého poučení. Jak se to mohlo stát? Vždyť i ten Nečas stanul v čele "velké" ODS víceméně z nouze. Těžko si to vysvětlit jinak, než že jde o efekt akvária, jak to před časem trefně označil tehdy ještě ministr Vladimír Mlynář, kdy strany jsou do sebe uzavřené jednoúčelové organizace, zaměřené na prodlužování vlastní existence a hájení osobních zájmů svých špiček. Nemají mechanismus ani pro vnitřní kontrolu - pak se stane, že stranická špička do poslední chvíle hájí zcela diskreditovaného předsedu Grosse -, ani pro obměnu personálního složení oné špičky. Život ze dne na den, od jednoho kšeftu k druhému, od podrazu k podrazu, od jednoho kotrmelce k druhému. No a pak není prostor k údivu.
I když, připouštím, Rath v čele sociální demokracie by mě přece jen udivil.
