Lesy kolem hradu Křivoklátu jsou nádherná živoucí oblast. Obyvatelé obcí zde žijící, ale také lidé, kteří sem jezdí a mají tuto část středních Čech rádi, jsou z převážné většiny zděšeni úmyslem ministerstva životního prostředí proměnit ji v národní park. Ty jsou zatím čtyři, Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko a Podyjí. Ve všech panuje režim jako řemen, výsledky jsou problematické nebo dokonce devastační: Šumava je zničena, České Švýcarsko vyhořelo. Nyní má obruč ideologického dohledu sevřít hustě osídlené území uprostřed Čech.

Jádro ideje: člověk je nepřítel, přírodě je nutno dát absolutní volnost. Že shodou okolností je ta příroda kůrovec a příroda že je po předcích zděděný les uměle vysázený pro těžbu, čili je to monokultura, to ideologa nezajímá. Argumentuje semenáčky rašícími pod mrtvolami padlých stromů a je mu jedno, že to jsou zase smrkové semenáčky. Ideolog nenávidí lidský zásah do běhu přírody. Příčí se mu snaha harmonizovat lidské živobytí s přírodními procesy. Proto je dnes smrtelně ohrožena rekultivace severočeského hnědouhelného revíru. To je jeden z mála úspěšných projektů minulého režimu (další je např. zdravotnictví), zahájený před sedmdesáti lety se skvělými výsledky, které nám odborný svět závidí už proto, že jsme s tím začali mezi prvními. Na ploše vytěžených uhelných lomů, návštěvníky srovnávané s měsíční krajinou, jsou dnes bujné lesy, mokřady, ale taky pole, sportoviště i lidská sídla. Tento koncept je dnes rozstřílen nepřáteli na padrť. Na měsíční krajinu se nesmí sáhnout. Heslo dne zní „sukcese‟, tedy že příroda obnoví někdejší hvozdy, jak je v Čechách poznal po svém příchodu praotec Čech. Za tři sta let plus. Anebo se tu postaví solární elektrárny. Už se v nich utopily stovky miliard a dávají 3 procenta energie, proč nepokračovat.

Je to všechno na pohled komické, kdyby si to nezahrávalo opravdu jak s přírodou, tak s lidmi, kteří zde žijí. A co už je naprostá groteska: ministerstvo životního prostředí je řízeno vystudovaným analytikem informačních systémů Petrem Hladíkem, dosazeným politickou stranou podporovanou dvěma procenty voličů, tedy s podporou na absolutním okraji politického spektra. Proč koalice nechává laikovi volnou ruku za situace strmého pádu podpory vlády, to je záhada. Pomáhá mu jen jedno: přírodní prostředí může těm lidem být ukradené. Proto si smí dělat co chce. Občané se energicky brání. Volby se blíží. Nezbývá než občanům Křivoklátska přát výdrž a hlavně – více veřejné pozornosti k tomu, co se děje a má se stát.