V pondělí jsme byli zahrnuti citacemi zahraničních ohlasů na první kolo prezidentských voleb. Jedna byla mimořádně zajímavá. Že prý ať zvítězí ten či onen, bude to nižší třída, než byl Havel a než je Klaus. To opravdu je inspirace k zadumání.

Něco pravdy na tom je, ovšem s tou výhradou, že se chce říct Pánbu zaplať. Jak Václav Havel, tak jeho nástupce byli posedlí touhou spasit svět. Havel se obával konzumu a ze sedadla svého SUV mercedesu kázal evangelickou chudobu. Naopak pro Václava Klause nic není dost pravicového a nejvíc pravicový je podle všeho Miloš Zeman na rozdíl od jeho milionářského aristokratického soupeře. Svět se podle Klause řítí do otrockého područí socialistické byrokracie. Ve chvilce upřímnosti vyjádřil úzkost nad tím, kdo se bude tak chrabře bít za zájmy Česka, až on odejde z Hradu, přičemž on sám s pány Jaklem a Hájkem vědí, co jsou zájmy Česka.

Ani po Zemanovi, ani po Schwarzenbergovi se žádné letiště pojmenovávat nebude, to se dá odhadnout s poměrně vysokým kvocientem pravděpodobnosti. Ať ten či onen, bude to prostě prezident, tedy státní úředník a bude svou práci dělat možná líp, možná hůř než by to dělal někdo jiný. Zeman možná vyhlásí válku Íránu a Schwarzenberg se někde dopustí zpěvu státní hymny. Ale to jsou prohřešky snadno prominutelné.

Zato spasitelství, to je něco, před čímž nás ochraňujtež všichni svatí. Naštěstí to opravdu, ale opravdu nehrozí.

Dienstbier tlačí na pilu

Ukazuje se, že jeho odsudek Zemana spojený s varováním nebyl jen tak úlet a odfouknutí přetlakové páry po prohrané volbě. Dienstbier nadále před Zemanem na Hradě varuje. Ukazuje se, že je to člověk s názorem, nikoli takový nemrcouch, jako je Sobotka, neslaný a nemastný. Ano, není v zájmu sociální demokracie, aby se Zeman dostal na Hrad.

Zrovna tak ale není v zájmu občanských demokratů, aby se na Hrad dostal Schwarzenberg. Mohlo by se tam snadno stát, že by zatáhl za lano zvonu Zikmund a zazvonil by ODS umíráček.