Bendl neskočil na špek
Dalo, nedalo, hradní protitopolánkovská ofenzíva je zřejmá. Hned po krajských volbách a dokonce v poločase senátních volbách Klaus pohovořil o "nutnosti změny", přičemž nespravedlivě budou vyměněni hejtmani, kteří za nic nemohou. No a ve čtvrtek Ladislav Jakl naznačil, že by Klaus mohl podpořit určitý styl politiky, která neopouští svůj program, své hodnoty, určité zásady jenom kvůli tomu, aby se vládlo dál. Naráží tím na odvěký problém české politiky, že na středně vítěznou vládní stranu se jako štěnice přilepí početně bezvýznamné strany, v daném případě lidovci a zelení, mají nepřístojně významné posty a na cizích kamnech si hřejí polívčičku. V opačném gardu to zažívali sociální demokrati také, a jejich předáci byli terčem kritiky vnitrostranické opozice. Výsledkem ovšem byla prohra ve volbách.
Jsou nebo nejsou kompromisy za hranicí nutnosti? To je podobně pošetilá rozvaha jako špekulování o tom, jaká cena za ten či onen produkt je spravedlivá a správná. Správná cena je ta, kterou je ochoten dát kupující a kterou je ochoten akceptovat prodejce. Totéž platí v politickém boji. Za situace, kdy jsou karty velmi vyvážené, cena politické štěnice je bohužel příliš vysoká, zcela neúměrná jejímu pozitivnímu významu.
Jediná skutečná alternativa je samozřejmě velká koalice ODS se sociálními demokraty, ale ta teď vypadá reálná asi jako cesta na Mars.
Ovšem i ta cesta na Mars se bude jednou konat.