V médiích vévodil hokej, zatímco ve sněmovně bouřila rozprava v rámci předem prohraného pokusu o vyslovení nedůvěře vládě. V jejím rámci vystoupil i premiér Andrej Babiš.
Ve stručnosti se můžete seznámit s jeho obsahem v rozhovoru Rádia Zet s premiérem (zde) – je až pozoruhodné, kolikrát v celkem krátkém interview dokázal pochválit sám sebe. Projev má dvě roviny, jednak je to rekapitulace skvělého vládnutí ANO, jednak útok na opozici, čitelný i jako program předvolební kampaně.
Vypočítané úspěchy (… chcete svrhnout vládu, která…) jsou výčtem všeho, kde někdo dostal přidáno. Důchodci, učitelé, všichni se mají díky ANO lépe. Jako přívažek 59 km dálnic. Zajímavější byl ale útok proti opozici. Zcela jasně je hlavní protivník Bartoš a jeho pirátská strana. Hrozí nám multikulturní Piratostán, ochromený zelenou ideologií, to je jádro strategické linie. nějací komunisté, nějaký střet levice s pravicí? Kulturní hrozba podporovaná Bruselem a zelené šílenství zacílené na ekonomické ochromení státu, tak to pěkně nastínil Andrej Babiš ve svém projevu, který si pak, jak řečeno, v rádiu Zet opakovaně pochválil.
Do voleb zbývá už jen málo času a před námi jsou prázdniny, ty přinejmenším uspí politický život. Nicméně toto otevření karet by mělo ve volebních štábech vyvolat intenzivní mozkovou kapacitu. Babiš slibuje ještě víc peněz a ochranu před vnějšími hrozbami, především před machometány a Bruselem. Když je nejhůř, dá se mobilizovat – i to jsme zažili a dopadlo to opoziční smlouvou. Obecně vzato, politici jsou prodavači nadějí: slibují to či ono výměnou za hlasy. Babiš na jedné straně slibuje prachy a na druhé straně straší. Copak chytrého přichystají obě koalice? Zatím jsme toho moc neviděli.
Klaus odešel z rádia
Václav Klaus přerušil v živém vysílání rozhovor s Vladimírem Krocem, tématem byla kauza 1,3 miliardy dolarů do SSSR. Připomenu, že jde o kauzu rozpoutanou Hospodářskými novinami. Už jsem se tu omlouval za to, že jsem na věrohodnost informace skočil, prostě mě nenapadlo, že tak seriózní list se dopustí tak šílené neprofesionality, jako že poplete dolary a směnitelné ruble a ministerstvo zahraničního obchodu a financí a půjčku a úvěr pro krytí obchodních transakcí. Klaus to všechno trpělivě vysvětloval i panu Krocovi a když pak se redaktor držel předem připravených otázek a zeptal se, proč ministerstvo financí informace tajilo, vybublal a po jedenácti minutách odešel ze studia.
Z celého případu Hospodářských novin plyne poučení, že horlivost aktivistických novinářů má jeden zaručený efekt – pokles důvěry v média – a bohužel se pak lidé přichylují z „alternativním médiím“. Ta chrlí pitomosti a žvásty, ale co počít, když i seriózní média produkují pitomosti a žvásty? Ve prospěch Václava Klause se vyslovil i Miroslav Kalousek, někdejší ministr financí…