Do čtvrtka byl Andrej Babiš zločinec, protože se cpe do pozice premiéra, ačkoli je ve střetu zájmů. V tomto ohledu je pozoruhodný 242. díl podcastu Pečinky & Michopulose zveřejněný dva dny před tím, než se Babiš vzdal Agrofertu. Dozvíte se v něm jaký je to padouch a že má pozici postavenou na tezi, že žádný střet zájmu nemá a tudíž se Agrofertu nevzdá. Následoval čtvrtek a od té chvíle víme z moha jiných zdrojů, že odstřižení od Agrofertu je podvod. Těším se na díl KaP číslo 243 a čekám, že tam podstata podvodu bude náležitě vysvětlena. Nicméně se stalo, muž s koženou brašnou prošel, prezident Petr Pavel ho jmenoval a stojíme před otázkou, co dál.

Než se dostanu k ptakopravectví (=pokus o hádání budoucnosti z letu ptáků), jedna poznámka: na Babiše se valí lavina obvinění, jaký že vytáhl další podfuk s markýrovaným odstřižením od Agrofertu, ale opomíjí se, že se to stalo po dohodě s prezidentem Petrem Pavlem. Tudíž Petr Pavel je spoluviník na dalším Babišově podvodu? I tak to může být vnímáno. Konec konců, připomeňme si další vlivný podcast, Šťastné pondělí Jindřicha Šídla ze 3 listopadu. Ukázal dva estébáky Babiše a Klempíře spolčené s rozvědčíkem Pavlem, jak rukou společnou likvidují v Česku antikomunismus. Takže po stránce osvěty máme se na co těšit.

Teď ale vážně. Prezident Petr Pavel předvedl ukázku politického mistrovství, když Babiše donutil odříznout Agrofert po 14 letech tahanic od roku 2011, kdy Babiš založil Akci nespokojených občanů ANO. Jestli se mu podaří nechat Filipa Turka za dveřmi Strakovky, bude to na smeknutí kloboukem. Následovat bude sestavení vlády a hlasování o důvěře. Pak by podle zvyklostí měl Andrej Babiš jet na Slovensko.

Bude to ostře sledovaná cesta. Předskokanem mu byl Tomio Okamura a ten podle očekávání zatančil spolu s Ficem kozáčka a dal najevo, že „my Slované‟ musíme držet pohromadě. Vše, co se dělo kolem této cesty , včetně vzdorocesty opozičních poslanců, byla groteska. Babišova očekávatelná cesta bude pečlivě sledovaná. Škála možností je široká, od chladné formální zdvořilosti do kolektivního vstupu do ruské zadnice. Vítaná by byla mírně přátelská formální zdvořilost. Oproti dosavadní politice mávání vlajkami a vysílání signálů by to byl krok k normalizaci v doslovném slova smyslu a toto bychom si měli s ohledem na dlouhodobou perspektivu přát.

Do horkého ringu by měl Babiš vstoupit 18. a 19. prosince na Evropské radě. Hodně se změnilo od doby, kdy si Babiš coby premiér telefonoval se svým kamarádem Macronem. Jeho ANO je zakládající člen frakce Patrioti pro Evropu a stojí tedy za plotem „sanitárního kordonu‟. Na pořadu bude mimo jiné Ukrajina a migrace a také geopolitika a konkurenceschopnost. Tady Babiš ukáže, s kým je schopen se spojit, co svede vyjednat, jakou pozici předvede. Voličům slíbil odmítnutí ETS 2 a plot vůči kvótám migračního paktu. K průlomu v těchto otázkách samozřejmě nemůže 18. a 19. prosince dojít, ale i k posunům směrem k realistické politice. Tyto dvě mise vykonané v zahraničí naznačí, jakým směrem se bude ubírat jeho politika. Nastal čas pro realismus. Babiš bude muset prokázat, že je realistické politiky schopen, anebo zda se znovu omezí na mikromanagement a rozhazování veřejných peněz lopatou všude tam, kde si o ně kdo řekne.

__________________________________________________________________________________

Na serveru Digineff.cz sledujte můj comics o Pérákovi, povídání o psaní a psaní o povídání, bláznivé nápady, recenze i vzpomínky Zlatá padesátá.

Z mých novinek:
Zavzpomínal jsem na Theodora Pištěka ( 3.12. umřel). Potkal jsem v životě několikrát, jednou ale pořádně. Tady na něj vzpomínám.
Dnes mám už čtrnácté pokračování Péráka, jeho setkání s reportérkou televize. Čtěte Digineff.cz.