Pochybnosti o splnění dvouprocentního limitu výdajů na obranu se vyskytly už na jaře, teď ale je to jisté: NATO neuznalo Česku všechny vykázané položky a verdikt je jednoznačný. Nesplnili jsme závazek dát dvě procenta HDP na obranu. Výprask v Ankaře už tedy není jen pravděpodobný. Je jistý a otázka zní, jak bude vypadat. Pesimisté malují historickou scénu, jaká by byla hodna mistra realistické malby Ilji Rjepina nebo našeho Václava Brožíka.

Velký sál summitu NATO v Ankaře. Na významném místě, působivě nasvícený, stojí Donald Trump. V ruce drží vytištěnou excelovou tabulku. Na plátně je dobře vidět rudá čára ve spodní části tabulky. Pod ní jsou neplniči. Trump ji drží v pravé ruce, levou ukazuje na dveře. Plátno je němé a přesto jako by slyšíme historickou větu: Kdo nesplnil, VEN!

Ve skutečnosti se to nejspíš odehraje jinak a nebude důvod povolávat Rjepina a Brožíka ze záhrobí. Faktem zůstává, že Česko je neplnič a může jen doufat, že jeho neplnění nebude tak moc vidět ve srovnání s takovým neplničem, jako je socialistické Španělsko. Tak či onak to Babiš schytá a bude v tom sám, pokud se podřídí Macinkově dětinské hře na pomstu a prezident Pavel zůstane doma.

Co na to Jana Černochová, za Fialy ministryně obrany? Na twitteru vysvětluje: Celé 4 roky jsme při určování položek do obranných výdajů postupovali dle doporučení velvyslance při NATO Jakuba Landovského, který hlásal teorii „Čím více položek z jiných resortů, tím lépe.‟ Aha, takže za to může Jakub Landovský. Vysvětluje i Petr Fiala: Věřili jsme, že jsme 2 % dodrželi, a každý další rok jsme byli připraveni dávat více. O Landovském jako o viníkovi se nezmiňuje, ovšem padoucha zná: je to Andrej Babiš, který nezodpovědně ořezal obranný rozpočet o 21 miliard.

Další komentování přenechejme humoristům, tohle je opravdu ideální aréna pro exhibici vtipu. Zkusme ale přemýšlet, proč se to stalo. Petr Fiala má pravdu, když v citovaném tweetu říká, že jeho vláda dělala vše pro to, aby Česká republika nejen splnila spojenecké závazky, ale postupně je i překročila v zájmu vlastní bezpečnosti. Akviziční procesy jsou zřejmě tak těžkopádné a vedou k nehospodárnosti, že za rozumných podmínek nelze koupit ani batohy nebo polní kuchyně. Černochová narazila na zeď a jinak nedopadne ani Zůna, bez ohledu na to, že je to zkušený voják. Tahle ostuda by mohla sloužit jako popud k revizi systému – jistě by se hodně práce mohlo udělat v parlamentu. Za předpokladu, že by se věnoval vážným otázkám a ne kravinám k obveselení obecenstva.