Už jsme si zvykli, že Věci veřejné jsou, podobně jako lidovci (ne)blahé paměti, strana nevypočitatelná. Jejich politici slíbí jedno, vzápětí prohlásí druhé, pak se dlouho handrkují a dělají velkoústá prohlášení a nakonec se vrátí k tomu, co odmítali. Pravda, takhle jedná občas každá strana, jen u VV jako by tomu bylo častěji.
K poslednímu obratu véčkařů došlo ve věci církevních restitucí. Tedy u zákona, který už jsme měli za definitivní, byl projednán se všemi tuzemskými církvemi a vypadalo to, že má jasnou vyhlídku na schválení v parlamentu. Církvím má být navrácen jejich bývalý majetek a za ten, který již není možno vrátit, mají být vyplaceny peníze. Stálo by to nějaké dvě miliardy ročně, dnes jim stát posílá bez pěti set milionů tutéž částku. Jenže Věci veřejné si usmyslily, že ty dvě miliardy jsou pro náš více než bilionový rozpočet příliš, a tak chtějí po ministru Kalouskovi, aby jim sdělil, kde přesně ty peníze vezme. A protože doba je zlá, vyplácení by mělo začít až o rok později - kdy patrně nastane ráj na zemi.
Miroslav Kalousek na to říká, že peníze prostě vezme z rozpočtu, když mu to bude dáno zákonem. A že bude za rok lépe? Tomu vzhledem k současné krizi věří leda malé dítě, takže s vyplácením peněz by se nejspíš začalo, až naprší a uschne. Navíc oddělit vyplácení peněz od navrácení majetku by znevýhodnilo malé církve, nehledě na to, že vláda by věc musela se všemi znovu projednat, což by rozhodně nebyla krátkodobá záležitost.
Jednou už bylo této shody dosaženo, za Topolánkovy vlády, jenže o krach se přičinil Vlastimil Tlustý a další dva zásadoví odpadlíci z ODS. Nyní tedy Nečasova vláda absolvovala kolečko s církvemi znovu, dosáhla dokonce nižšího finančního plnění a do role Tlustého se postavila parta kolem Radka Johna. Přejme si, aby se zbývajícím dvěma stranám podařilo na pondělní koaliční schůzce véčkaře umravnit. Bylo by totiž jedině dobře, kdyby měl stát tuto poslední restituční záležitost z krku, koneckonců i mnohé obce na tento zákon netrpělivě čekají, dosud nevyřešený majetek je totiž blokovaný a řadě samospráv jen komplikuje život.
S Věcmi veřejnými je holt potíž. Jenže kdyby se nedostaly do sněmovny, vládl by nám Jiří Paroubek. A je na zvážení každého, zda je lepší strpět občasné výstřelky véčkařů nebo tady mít čtyřleté vládnutí socialistického vůdce.