Jenže co naplat, z hrůzy před globálním oteplováním těží politici, kteří svým hrdinným bojem proti údajnému nebezpečí získávají hlasy voličů, média, která katastrofickým zpravodajstvím zvyšují svou sledovanost, právníci, kteří vydělávají obrovské částky na sporech se „znečisťovateli ovzduší“ (a je jim lhostejné, kterou stranu zastupují), a pochopitelně firmy, které „ekologicky“ vyrábějí „ekologické“ zboží. A na tom všem parazitují stovky a tisíce nevládních ekologistických organizací Zeleným mírem počínaje a nejrůznějšími „synky a dcerkami zeměkoule“ konče.

Poté, co skončila studená válka, pocítili politici celého světa potřebu nového strašáka, před kterým by mohli své voliče „chránit“. Jako na zavolanou jim přišlo do té doby spíš skomírající zelené hnutí a věrozvěstem nové ideologie ekologismu se stal jeden americký politik - příležitost za pačesy uchopivší Albert Gore.

Jenže důsledky nového náboženství se začínají projevovat, nikoliv ale snížením beztak nepatrného podílu oxidu uhličitého v atmosféře. Fanatismus ekologistů má jiný, negativní dopad – mnoho zemí začíná pociťovat nedostatek potravin a už se objevují první příznaky nebezpečí hladomoru.

Obyvatelé Mexika mají hlad, protože cena kukuřičných placek, jejich základního pokrmu, se několikanásobně zvýšila - většina kukuřice se totiž spotřebovává v mnohem výnosnější výrobě biopaliv. Kvůli nedostatku potravin se ozvaly Peru a Bolívie, v Indii se z téhož důvodu konají mohutné demonstrace. Před čtrnácti dny doporučili vědci z Evropské agentury pro životní prostředí pozastavit výrobu biopaliv, protože kvůli nim stoupají ceny potravin. V pondělí vyzvala Asijská rozvojová banka vyspělé země Západu, aby přestaly podporovat produkci biopaliv, která těžce dopadá na rozvojový svět. „Kvůli politice biopaliv zdražují potraviny a její přínosy pro životní prostředí jsou nejasné a sporné,“ prohlásil včera britský premiér Gordon Brown a německá spolková ministryně rozvojové pomoci se k němu přidala s návrhem zastavit dočasně výrobu biopaliv z obilovin a olejnin, protože „právo na výživu má přednost před právem na mobilitu“. K ní se připojil šéf Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky s tím, že v loňském roce zvýšila výroba biopaliv cenu obilovin o 25 procent.

Jenže státy na celém světě stále tvrdošíjně lpějí na boji proti údajnému globálnímu oteplování (dnes tomu už pro jistotu říkají „změny klimatu“, aby se lidi při pohledu na teploměr nechechtali). A tak se dále zavádějí emisní povolenky-odpustky (které čirou náhodou prodává i jedna firma patřící již zmíněnému Gorovi), plánují nesmyslné projekty ukládání CO2 do zemských hlubin, vyrábějí drahé a v důsledku škodlivé „ekologické“ žárovky, stavějí tuze prodělečné, protože neefektivní větrné elektrárny, zelené louky se pokrývají drahými solárními panely, kácejí se deštné pralesy...

Díky celému tomuto šílenství se zvyšuje cena energií a výrobků ve vyspělých zemích, firmy přestávají být konkurenceschopné a stěhují se na východ, kde jejich výrobu neškrtí ekologističtí fanatici. Kdo to všechno platí? No přece my, hlupáci, kterým nezbývá nic jiného, než platit čím dál vyšší daně a kupovat čím dál dražší energii, potraviny a další „ekologicky vyrobené“ zboží – a řada z nás ekologistickým nesmyslům dokonce fandí!

Dřív lidé platili odpustky a dávali církvi milodary, ovšem v rámci svých možností. Dnes, ve jménu svaté ideologie ekologismu, platí nehorázné daně povinně - jako úlitbu novému bohu environmentalismu a jeho prorokovi Albertu Gorovi.

Vem už Gora a všechny ekologisty konečně čert!